Těžko říct, jestli Rónovy objekty připomínají hrůzostrašnost hvězdných válek, zbytky architektur ukrytých pod hladinou jezer, podivnou krajinu vytvořenou podmořskými hřbitovy lodí, nebo navazují na představy takových vizionářů, jako byli spisovatel Jules Verne či filmový režisér Karel Zeman. Ale její ponurá tíže jako by souvisela i s tím, co již způsobila právě probíhající válka na Ukrajině.
Jaroslav Róna se prosazuje už od 80. let, tehdy především ve spojení se skupinou Tvrdohlavých, sdružující umělce obdobného pohledu na svět. Ti se rozešli různými směry, ale v raném období vytvořili novou vlnu navazující na symbolismus přelomu 19. a 20. století, který byl v Čechách a ve střední Evropě zvlášť silný.
ARCHITEKTONY A STROJEDOX Praha, do 8. 5. |
Róna má za sebou řadu výstav, z nichž mnohé přinesly až překvapující vývoj. Velkou výstavu mu před lety uspořádala Galerie hlavního města Prahy (v domě U Kamenného zvonu), na níž se ukázal jako jedna z velkých osobností současnosti. Již tehdy bylo vidět, že se neohlíží na to, co tvoří ostatní, ale ubírá se vlastní cestou, kterou se přirozeně vřazuje do našich dějin umění. Nešlo mu o to, aby patřil k avantgardě, ale aby vyjádřil to, co cítí, jak vnímá současný svět.
Jeho tvorba je značně rozsáhlá a zasahuje do různých výtvarných oblastí. Je známý nejen jako malíř, ale také jako sochař, scénograf a architekt. Jeho projev navazuje na odkaz nejen symbolismu, ale i expresionismu a kubismu. A to svým obsahem i formou. Má v sobě existenciální podtext. Citlivě reaguje na atmosféru doby, ale promítají se do ní i některé historické okamžiky. V souvislosti se současnou výstavou si vzpomínám, jak působivá byla jeho scéna pro Michálkův sugestivní film Amerika natočený podle předlohy Franze Kafky, který byl neprávem poněkud opomíjený.
V DOX vystavuje zvláštní objekty, které připomínají fantastické vesmírné nebo podmořské světy. Jeho projev se může zdát příliš depresivní a dekadentní, ale současně se přirozeně proměňuje a ponechává si některé základní vlastnosti. Obrazy a objekty jsou plné fantazie, přinášejí někdy až pohádkové příběhy, které ale souvisejí s tím, co se děje v současnosti.
Výpověď o světě
Někdy působí až bezvýchodně, či dokonce apokalypticky, ale jak se jasně právě teď ukazuje, umělcovy vize odpovídají realitě, která je mnohdy svou hrůzostrašností dokonce předčí. Jeho tvorba má v sobě hlubokou filozofii, s níž autor s až nepříjemnou jasnozřivostí dokáže odhadnout příští vývoj.
Rónovy představy také mohou připomenout tvorbu řady spisovatelů, především Kafkovy romány s jejich často neřešitelnými situacemi, procesy, které nelze ani vyhrát, ani prohrát. Mohou však jít i dál a snesou srovnání s tím, jak si budoucnost představoval Orwell nebo další pesimističtí vizionáři. Z těch současných nejspíš Kazuo Išiguro. Umělcova tvorba upozorňuje na to, kam až může civilizace zajít, jaké sebezničující procesy se snadno mohou rozvinout a zachvátit celý svět.
Róna je také známý svými monumentálními realizacemi, s nimiž se můžeme setkat v Brně, Bratislavě, Praze nebo třeba v sochařském parku na západočeském hradě Klenová. Jeho sochy jsou vždy zasazeny do prostoru tak, aby s ním přirozeně souzněly nebo aby tvořily dominantu pečlivě vybraných míst. Na výstavě v DOX působí jeho objekty znepokojivě, jako by upozorňovaly na nebezpečí, která lidstvo samo sobě připravuje. Třeba objekt Svatyně může připomenout Kupkovu Cestu ticha nebo až morbidní egyptskou architekturu, řada dalších soch vyvolává dojem jakýchsi podivných těžních věží, jiné zase zařízení pro odpálení raket nebo představu krematoria.
Když se nad instalací zamyslíme, uvědomíme si, jak nám dokonalé technické prostředky a nejnovější vědecké objevy mohou nejen prospívat, ale i škodit. Rónovy architektony mohou vyvolat dojem až šílených zbraní, schopných zničit celý vesmír, nebo podivných strojů a zařízení, u nichž není vůbec jasné, k čemu slouží, jestli světu prospívají, nebo vedou k jeho konci. Jaroslav Róna je umělec, který svým projevem přináší naději, ale zároveň svou tvorbou vyvolává silné obavy z příštího vývoje. Každopádně je jeho nová výstava přesvědčivou výpovědí o dnešním rozporuplném světě.
