Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Argo si s pravdou nevystačilo. Co ve filmu chybělo a co přebývalo

Kultura

  10:00
Tento text je určený pro filmové fanoušky, jimž nestačí obligátní hláška „snímek je inspirován skutečnými událostmi“. Už nemusíte prohledávat encyklopedie a zkoumat, co ve filmu odpovídalo historickým reáliím. Prošli jsme dostupné prameny a porovnali filmové zpracování s fakty. Začínáme s oskarovým snímkem Argo, v příštích dnech zveřejníme kontrolu faktů v Zero dark thirty, trilogii Hořící keř či v životopisném Lincolnovi.

Ben Affleck ve filmu Argo foto: Warner Bros

"Překvapivě, je to jeden z těch případů, kde pravda je podivnější než fikce,“ řekl americkým novinářům Matt Baglio, spoluautor knihy o operaci Argo. Přesto si tvůrci filmu v čele s Benem Affleckem s pravdou nevystačili. Ten podivný příběh v některým pasážích ještě notně zdramatizovali.

Základní linka snímku kopíruje skutečný příběh věrně, sedí i historický kontext: agent CIA Tony Mendez opravdu pomohl z bouřícího Iránu ilegálně vyexpedovat šestici amerických diplomatů.

Kanaďané ve stínu

Jenže filmový obraz Mendeze zastínil všechny, kteří se na záchraně podíleli. Zejména kanadský velvyslanec Ken Taylor, jenž nabídl šestici Američanů azyl, ve skutečnosti sehrál mnohem významnější roli. Byl to on, kdo zalarmoval Washington, aby začal připravovat únikový plán. Byl to on, kdo Američany učil kanadský přízvuk, aby je Íránci neodhalili. Byl to on, kdo zajistil vstupní a výstupní víza. Koupil letenky. Právě proto se po premiéře filmu ozval a světová média reprodukovala jeho stížnost, v níž zdůrazňoval, že Kanada zdaleka nebyla v pozici pasivního pozorovatele.

Jak ukazují dostupné reporty (CIA detaily operace odtajnila před několika lety), Američanům významně pomáhal i zaměstnanec kanadského velvyslanectví John Sheardown, jehož ovšem ve filmu ani nezahlédnete. V reálu část Američanů ubytoval on, odvezl je i na letiště.

Osobní krize? Kdepak

Film vs. realita

Hledáme fakta ve filmech natočených podle skutečných události. V přístích dnech vydáme texty o těchto snímcích:

Tony Mendez představovaný Benem Affleckem má téměř rozvrácený rodinný život. Na začátku filmu se probouzí v opuštěném bytě, manželka žije se synem odděleně. A jak to tak ve filmech chodí, sbližuje je až jeho mise. Jenže v Mendezově autobiografii „The Master of Disguise: My Secret Life in the CIA“ o tom není ani zmínka. Naopak: manželka jej veze na letiště, z něhož odlétá do Teheránu.

Trocha toho Hollywoodu

Hollywoodského producenta, který Mendezovi ve filmu pomůže stvořit krycí legendu, si s chutí zahrál Alan Arkin. Jeho postava je však fiktivní. CIA nicméně ve filmařském světě dva vědomé spolupracovníky měla. Byli jím maskéři John Chambers a Robert Sidell. Ten první byl oceněn například za Planetu opic, ten druhý zase za stejně legendární sci-fi E. T. Mimozemšťan.

Affleck vulgo Mendez ve filmu mává skicami, které měly doložit věrohodnost jejich historky. Opravdu vznikly, jen jsou jiné než ty, které můžeme vidět na plátně. Ty původní z pera Jacka Kirbyho si můžete prohlédnout ZDE.

Pomáhaly radikálům děti?

Když radikálové obsadí americké velvyslanectví, okamžitě začnou rekonstruovat dokumenty, které diplomati stihli skartovat. Ve filmu proužky papíru skládají děti. Podle aktivistky Margot Whitové, která Írán té doby důvěrně poznala, je to nesmysl. Jak napsala ve svých memoárech, dokumenty sestavovali nejspíš studenti, neboť malé děti by je nepřečetly. Podle jiné teorie si na kompletaci papírů revoluční gardy najaly tkalce koberců.

Nervy před odletem

Je to vrchol filmu. Odbavení Američanů se na teheránském letišti komplikuje, jeden z nich odvážně na ozbrojence promluví v jazyce farsí, telefonát podezřívavých úředníků do Hollywoodu a honička s revolučními gardami na letištní ploše. Zapomeňte. Nic z toho se ve skutečnosti nestalo.

„Cesta k letadlu byla hladká jako hedvábí,“ píše ve své knize Mendez. I když zcela bez problémů to také nešlo. Letadlo mělo technické potíže a hrozilo, že let bude odložen. Nervy pracovaly na plné obrátky, všichni se obávali odhalení. Naštěstí asi s hodinovým zpožděním a s šesticí Američanů stroj opustil Írán. "Musíme jen být trpěliví, říkal jsme jim," popisuje Mendez ve své knize, která vyšla v českém vydání pod jednoduchým názvem Argo - nejlpeší dezinformační akce CIA.

Přečtěte si i recenzi filmového kritika Ondřeje Štindla:

Autor: