Pro někoho je Ariel Pink (vlastním jménem Ariel Rosenberg) jednoduše exot, vysílající do světa nadprodukci desítek až stovek skladeb v nechutné přislizlém sedmdesátkovém retrostylu, pro jiné je to nenapodobitelný génius, svobodný tvůrčí duch potrefený záviděníhodnou kreativitou.
Ariel coby někdejší fekventant California Insitute of Arts svojí študáckou etapu komentuje s cynismem: ,,Bylo to fajn. Ožíračky na vernisážích, párty s "profesorama", vyhýbání se školním povinnostem na všechny způsoby... ale moji rodiče zaplatili hromadu peněz za něco, co jsem si mohl přečíst v každý veřejný knihovně, kdybych o to měl zájem.... Nešel jsem na ani promoci a pořád jsem si ještě nevyzvedl diplom." Nicméně grafiky tvoří pořád a občas je i vystaví.
To není parodie
Hudba ho doprovází od dětství: skládá a podomácku nahrává prý už od 10ti let, počet skladeb, které složil a nahrál odhaduje na několik stovek, nahraných kazet má údajně desítky. Zároveň byl a pořád je vděčným konzumentem všeho, co rock´n´rollová scéna vyprodukuje: ,,Čtu všechny hudební časáky. Pořídil sem si tisíce desek, mám vášeň pro bootlegy a neoficiální raritní nahrávky umělců, který vyznávám: všecko od nich jsem vstřebal a vzal si z toho nějaký kritéria, který uplatňuju na hudbu... předtím než jsem šel ven s The Doldrums, jsem pracoval v několika obchodech s hudbou...."
I proto desky Ariela Pinka ve výsledku znějí jako drzý a fakticky geniální výcuc z historie popmusic posledních 40 let, mix Bowieho, Roxy Music a Michaela Jacksona s mnohonásobnou přeslazeností popmetalových balad a slizkostí echtovní disco music.
Tohle ale není parodie: Ariel do těchhle vod vstupuje s nefalšovanou úctou fanouška, znalce a estéta. K tomu připočtěte jeho pohrávání si s vlastní sexuální identitou, na čemž pracuje zejména ve svých videoklipech či spíš krátkých videoartových snímcích, a máte přibližnou představu o tom, co od něj čekat.
Navštivte: www.myspace.com/arielpink
Ariel Pink's Haunted Graffiti - Scared Famous
