LN: Co říkáte na prohlášení, v němž se hlavně angažuje Jan Hrušínský a Oldřich Lichtenberg, kteří žádají vaše odvolání?
V této krizi jsem se setkal s řadou lidí i z nezávislé kultury, kteří na mě působí velmi skromně, a přitom jsou invenční a dělají zajímavé věci, je to živá kultura v nejlepším slova smyslu. A je mi jasné, že žijí a tvoří ve skromných podmínkách, jsou velmi ohrožení. Vystupují nehystericky a jednání s nimi jsou klidná a věcná. Vědí, že hledáme cestu a že to vůbec není jednoduché.
A na druhé straně jsou lidé z oblasti kulturního byznysu, kteří jednají úplně jinak, křičí, že chtějí ihned miliardu, a když jim ji nedáme, tak bude zle a já jsem podle nich hrobař české kultury. Tenhle kontrast mě opravdu překvapuje. Je tu nejenom rozdíl v jednání, ale vůbec v přístupu, dost špatně se srovnávám s tím, že v této atmosféře, kdy lidem není lehko, tito lidé přicházejí a říkají, že musíme dát především jim.
LN: Jenže oni se pohybují v jiném segmentu, jsou to divadelní podnikatelé, kteří generují nezanedbatelný zisk. Jak by mohli na tento ministerský program dosáhnout?
To je další věc, byl jsem spokojený, že mi vláda vyšla vstříc s programem, který jsem předložil. Mohl jsem vysvětlit, oč mi jde, a argumentovat, že v této zemi působí neziskové subjekty, které vytvářejí kulturu, ale negenerují zisk a žijí z grantů, dotací a sponzoringu. Pro ně je podstatné, že mají návštěvníky, to je pro ně často jediný zdroj výnosu a příjmu, o který teď přišli. Negenerují zisk, a nemají tudíž žádné rezervy, nejsou schopni si půjčovat u banky a nemohou využít nástroje, které připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Nejsou to podnikatelské subjekty, naopak jsou u zdi a nemají kam ustoupit.
Tyto balíčky připravují i jiné země a uvědomují si, že když těmto aktivitám nepomohou, celá kulturní infrastruktura se rozpadne. Tohle podhoubí si Evropa ochraňuje a my musíme taky. Vláda tuto argumentaci přijala, a proto máme program, v němž je 440 milionů korun pro nezávislé subjekty z celé republiky. Známe je, jsou v našich dotačních programech a jde jim o holé přežití. A když jsem tohle vysvětlil ve vládě, ozve se kulturní byznys s takovými útoky. Zpochybňují něco, co jsme si s ostatními ministry vyjasnili, vracejí debatu, kterou jsme si ušetřili.
LN: A myslíte, že takhle uvažují všichni, kteří podnikají v kultuře?Nechtěl bych je rozhodně strkat do jednoho pytle, určitě je v kulturním byznysu spousta lidí, kteří vytvářejí zajímavé věci a uvědomují si, oč jde. Ale pan Hrušínský a pan Lichtenberg jsou arogantní a vyhrožují. A přitom mluví řádově o jiných penězích, ta miliarda korun, kterou ministerstvo dostalo na podporu kultury, se jich skutečně nemůže týkat, oni pracují v režimu obchodních společností.
Daniel Defoe ve svém Deníku morového roku, v němž popisuje Londýn v době moru v letech 1665–66, uvádí, jak se starosta a Londýňané dohodli, že bohatí podnikatelé v zábavním průmyslu by měli bohatství nabídnout chudině. Vždy v takové krizi je třeba, aby bohatší pomohli těm chudším, ale tito lidé dělají pravý opak, přicházejí s nataženou rukou, chtějí miliardy a křičí, že oni musejí být zachránění jako první, ti ostatní nemusejí přežít. Když člověk najde pár korun, aby pomohl těm nejpotřebnějším, tak oni, kteří si svým byznysem výborně vydělali, se hlavně obávají, že teď jejich výdělky nebudou tak velké. Když jsem panu Lichtenbergovi řekl, že se jim uleví, protože nebudou muset platit nájmy, tak mi řekl, že ho to nezajímá, protože barák, ve kterém divadlo provozuje, mu patří.
LN: Budete s nimi jednat?
Moje zásada je, že jednám s každým, a s nimi jsem to nestihl, protože jsem měl spoustu jiné práce. Stále probíhají jednání a hledají se řešení. Také jsem jim řekl, že se na ně dostane. Ovšem oni přešli do útoku, to není dobrá výchozí pozice. Jestli se uskuteční nějaká jednání, nevím, ale s panem Lichtenbergem potom, co předvedl tak neskutečnou aroganci, jednat nebudu. Celé je to ale pro mě zajímavá zkušenost. Zjistil jsem, že lidé, kterým jde o všechno, dokážou komunikovat vstřícně a věcně, a dost dobře nechápu, jak je možné, že ti, kteří jsou na tom o tolik lépe, se chovají tak zpupně.
LN: Jak budou rozdělené peníze v programu záchrany kultury?
Tři sta milionů půjde příspěvkovým organizacím, protože první příspěvek, který jsme dostali, pokryje jen čtyři týdny. No a u těchto námi zřizovaných institucí činí ztráty čtyřicet milionů týdně. Pak je to oněch čtyři sta čtyřicet milionů pro neziskové organizace od souborů až po malá nakladatelství, jsou to subjekty, které figurovaly v posledních letech v ministerském grantovém systému. Máme je zmapované, víme, co dělají a na jaké úrovni.
Pak ale nesmíme zapomenout na 750 milionů, které jsou v grantovém systému alokované pro letošní rok a byly již rozdělené. Žadatelé je dostanou, i když akce proběhnou jindy nebo v menším rozsahu a podobně. Tři sta milionů korun se schválilo pro regiony, a to bylo složité jednání. Vláda si vymínila, že pomůže divadlům, galeriím a jiným kulturním podnikům, ale města nesmějí od nich dát ruce pryč. A pak je tam ještě dalších tři sta milionů korun na podporu digitálních aktivit, čili náhradních programů, které se mohou realizovat online.
