Impulsem k celému projektu bylo první setkání s původními obyvateli Západní Papuy a Papuy Nové Guiney v roce 1997. Tehdy si Šlapetová a Rittstein uvědomili, mají výjimečnou možnost nechat původní pravěké lidi promluvit předtím, než tato první kultura lidstva definitivně zmizí. Do oblastí pak podnikli dalších osm výprav, během nichž se snažili zachytit obraz duše lisí z domorodého kmen Yali Mek, a to prostřednictvím soch, maleb, fotografií a videí. V letech 2012 a 2013 zprostředkovali na přání Papuánců jejich setkání s astronauty z NASA – Leroyem Chiao a Koichim Wakatou.
Barbora Šlapetová: Bez názvu, 2013, Cyklus Mužský dům v časové smyčce / Lambda print, C-print na dibondu
„Papuánci věří, že oči živých bytostí, které v noci spí, cestují na Nebe a pozorují zpět svá spící těla. Tím hvězdy svítí. Další schopnost vybraných osob je cestovat dýmem do vrchního patra světa, do Nebe. Astronauti tedy symbolicky zhmotňují představu domorodců – byli v Nebi a jejich oči je odtamtud pozorovaly,“ vysvětluje Barbora Šlapetová přání domorodých lidí v nové knize Jak se dotknout Nebe (2015), která u příležitosti výstavy vychází.
Setkání kmene Yali Mek s astronauty a jejich rozhovory o putování do vesmíru zaznamenává experimentální 37 minutový film Jana Svěráka Cestování dýmem (2015). Součástí výstavy je také tzv. „kosmický telefonát“, tedy videozáznam satelitního rozhovoru astronautů s kmenovými náčelníky.
Lukáš Rittstein: Křídla touhy, 2013, Ocel, laminát, Cadillac
Výstavu dále tvoří fotografie Barbory Šlapetové a také její kresby, které zachycují to, co nelze vyfotit či natočit, ale přesto podle autorky zásadně ovlivňuje papuánskou mysl. Lukáš Rittstein pak na venkovní terase a dvoře DOXu představuje sochařský cyklus Dálnice. Ztvárňuje v něm fragmenty a symboly civilizace i technického pokroku, které se rozplývají, propojují a mění v přírodní bytosti. „Máte pocit, jako by unikaly ze silnice směrem do otevřené krajiny,“ popisuje svá díla autor.
Barbora Šlapetová, Lukáš RittsteinBarbora Šlapetová (1973) absolvovala v roce 1997 Akademii výtvarných umění v Praze. Studovala také v Montrealu a v roce 2000 získala prestižní mezinárodní stipendium DAAD v Berlíně. Pracuje s obrazem, fotografií, kresbou, filmem a psaným slovem. Od roku 2008 spolupracuje na svých uměleckých projektech s NASA. Lukáš Rittstein (1973) absolvoval v roce 1997 Akademii výtvarných umění v Praze, kde od roku 2013 vede sochařský ateliér. V roce 1999 získal Cenu Jindřicha Chalupeckého. Jeho sochy byly představeny v Akademie der Kunste v Berlíně, v Sokrates Sculpture Parku, ve WTC v New Yorku, na přehlídkách Art Beijing nebo samostatně v Albertinu v Drážďanech. S jeho sochami lze setkat v galeriích i ve veřejném prostoru. |
Za knihu Proč je noc černá, která obsahuje autentické rozhovory s přírodními lidmi domorodých kmenů ze Západní Papuy a Papuy Nové Guiney, získali Barbora Šlapetová a Lukáš Rittstein v roce 2005 cenu Magnesia litera v kategorii objev roku. Materiály z jejich cest pak byly vydány v roce 2009 v knize Nepřistupuj blíž jako součást jejich společné výstavy Manop, poslední první v Centru současného umění DOX v Praze. Letos vychází v rámci výstavy Všechno je jinak jejich kniha Jak se dotknout Nebe.
Zobrazit celou fotogaleriiProhlédněte si pohodlně všechny fotografie |
