Google poezie se říká jevu, kdy v našeptávači googlovského vyhledávání najdete něco, co by vás nejspíš vůbec nenapadlo hledat. Kdy na základě slova nebo několika písmenek vytáhne algoritmus z nejvyhledávanějších výrazů pár frází a poskládá je tak, že to dává nečekaný smysl. Může to být lacině vtipné i úderně depresivní. Hluboké i totálně mimo.
  |
„Na jednu stranu Google poezie není víc než výběr nejvyhledávanějších frází, seřazený počítačovým algoritmem internetového vyhledávače, ale na stranu druhou jsou to věci, které do toho vyhledávače píšou skuteční lidé,“prohlásil mimo jiné Fin Sampsa Nutio, který dnes žije v Brně. „Někdy je to jen legrační kombinace textů z písniček a podobně. Ta nejlepší Google poezie nám však může hodně prozradit - je to záznam toho, o čem lidé přemýšlí, když si myslí, že se nikdo nedívá.“
„Pochopitelně jsme si položili otázku, jestli bychom neměli počkat, až pandemie přejde,“ přiznává Martin Toman. „Nakonec jsme dospěli k závěru, že je lepší se rozhodovat koronaviru navzdory. Distribuční a knihkupecké sítě v tuhle chvíli kolabují, ale každá nová knížka spíše pomůže trhu překlenout nepříznivé období. A věřím, že je lepší si například číst o chystané sbírce Google poezie než den za dnem počítat s novinovými titulky nakažené.“
Více než 150 stránek Google poezie navíc doplní rozhovor se samotným Sampsou Nuotiem a zamyšlení Karla Pioreckého, zástupce ředitele Ústavu pro českou literaturu AV ČR.
