Pátek 8. listopadu 2024, svátek má Bohumír
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Kultura

Bessonův splašený stroj času. Snímek Anna nenabízí vůbec nic převratného

Anna nebezpečná. Thriller Anna (2019). Režie: Luc Besson. foto: Vertical Entertainment

Recenze
PAŘÍŽ/PRAHA - Režisér ve variaci na svou pověstnou Brutální Nikitu krkolomně ohřívá studenou válku.
  5:00

Kdo je to Luc Besson, se diváci mimo Francii většinou dozvěděli v roce 1990, kdy do kin vtrhl jeho čtvrtý celovečerní film. Provokativní thriller Brutální Nikita s gustem rozehrál sadistickou rovinu pygmalionského motivu: mladá narkomanka je přistižena při vloupání, během něhož zastřelila policistu. Stvoření, které se projevuje víc jako divoké zvíře než jako člověk, dostane díky zdánlivě laskavému příslušníkovi tajné služby novou „šanci“ – ze zanedbaného fracka vychovají experti krasavici schopnou hlubokých citů, jíž je však odepřeno žít hezký život, který poznala, neboť musí plnit úkoly dokonale vycvičené nájemné vražedkyně.

S milenkou. Thriller Anna (2019). Režie: Luc Besson
S milenkou. Thriller Anna (2019). Režie: Luc Besson.

Vypjatá historka zaujala díky několikeré přidané hodnotě – například procítěný výkon Anne Parillaudové v hlavní roli umožnil divákům opravdové dojetí nad dívčiným trpkým osudem. Hlavně však předvedená brutalita s nádechem černočerné komedie, zejména v legendární pasáži s psychicky labilním „čističem“ Victorem v podání Jeana Rena, působila v mainstreamové produkci explozivně. K ambicióznímu dojmu pak přispěla třeba i účast slavné Jeanne Moreauové v roli hrdinčiny učitelky společenského chování.

Nevěřte ničemu

Po třiceti letech se Luc Besson (který mezitím natočil další dojemný zabijácký příběh Léon nebo sci-fi Pátý element) k námětu mladé delikventky naverbované tajnou službou vrátil. Děj je dokonce zasazený opět na přelom 80. a 90. let. Titulní hrdinka (agentka/modelka Anna) je ovšem tentokrát Ruska a zatímco v Nikitě byla studená válka přítomna jen jako letmo předvedená samozřejmost (protože tehdy ještě skutečně doznívala), v Anně se mohutně tematizuje a hrdinka je figurkou v prominentní (a patřičně banální) šachové partii mezi KGB a CIA.

Nejdojemnější Tarantinův film. Tenkrát v Hollywoodu je jako velký, hořkosladký sen

Nejde tu už také tolik o vylíčení dívčiných osobních potíží, jako spíše o předvedení toho, jak zdání klame a jak to, co vidíme, může nabývat velmi odlišného významu podle informací, které máme k dispozici. Besson k tomu opakovaně používá návratů před právě předvedený děj, kdy diváky oněmi důležitými informacemi zpětně dovybaví – s výsledným sdělením, že ve světě tajných služeb nelze nikomu moc věřit. Což nakonec není žádná novinka ani jako fakt, ani jako vyprávěcí postup.

Je tu samozřejmě možnost, že se Luc Besson záměrně rozhodl diváky pobavit mimořádným množstvím klišé, nepřesností a přepjatosti, jež v Anně obsáhl. Tomu by napovídala už jenom četnost zmíněných skoků v čase, která nemůže působit jinak než jako provokativní schválnost. Na první pohled patrná je i svévole, s níž Besson klade hrdince do cesty překážky a vyhrocuje situace. S věrohodností se obecně příliš nezatěžuje, v rámci časových přískoků například vybavil sovětské feťáky výpočetní technikou na skutečně zajímavé úrovni. Alespoň je však nechal mluvit rusky – to příslušníci KGB už spolu hovoří výhradně anglicky, třeba když mezi sebou šermují citáty z Dostojevského a Čechova. Jestli byl tento stereotyp použit záměrně, neubralo mu to bohužel na otravnosti.

Což je pro Annu charakteristické: nenabízí nic převratného, ani kdybychom se ji snažili brát vážně, ale ani jako parodie. Když si hrdinka v rámci plnění svého iniciačního úkolu holýma rukama poradí s asi stonásobnou přesilou bojechtivých chlapů, lze to nakonec brát i jako ironický komentář ke vzrůstající nevěrohodnosti podobných scén v akčních podívaných (takové interpretaci by nahrávalo třeba i to, že boj provázejí zvuky, kterých by zobrazenou akcí zkrátka nebylo možné dosáhnout). Ale co z toho? Pořád jen zbytečně dlouhá scéna.

Mezi námi ženami

Před třiceti lety byla Nikita štvanou zvěří ve světě ovládaném muži; i na tom se něco změnilo. Stejná epocha v interpretaci pro současný svět nabízí Anně jednak mladou lesbickou milenku, jednak starou nebezpečnou protihráčku v podobě vysoce postavené důstojnice KGB. V opravdu směšné (nikoli komické nebo zábavné) roli se tu představuje hvězdná britská herečka Helen Mirrenová. Její postava je dalším důvodem k pochybám, zda to Luc Besson s touhle studenou konstrukcí myslel víceméně vážně, nebo zda si dělá z předváděného žánru a z diváků spíš blázny. Anebo jestli mu to už náhodou není tak nějak jedno.

ANNA

Francie, USA 2019

Scénář a režie: Luc Besson

Premiéra 22. 8.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!