Úterý 17. května 2022, svátek má Aneta
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Kultura

Blues se musí na vlastní kůži zažít, tvrdí americký zpěvák a kytarista John Primer

Hrát blues byl jeho dětský sen. A ten se Johnu Primerovi splnil vrchovatě. foto: MARILYN STRINGER

Rozhovor
Na šumperský festival BluesAlive (11. - 13. listopadu) přijede americký zpěvák a kytarista John Primer. Je živoucí legendou, stál na pódiu i s otcem zakladatelem chicagského blues Muddy Watersem.
  12:00

Životopis Johna Primera (76) by vydal na román. Vyrůstal v chudobě bez otce a matky. Jako dítě pracoval na plantáži propachtované jeho prarodiči. Přestože přišel do Chicaga z mississippského okresu Madison County „až“ v roce 1963 a zahájil muzikantskou dráhu doslova na ulici, stihl zažít stylotvorné osobnosti tzv. chicagského (elektrického) blues. V Šumperku se Primerova kapela postará 13. listopadu o festivalové finále.

John Primer
John Primer

Lidovky.cz: V každé vaší biografii najdeme úvod o těžkém dětství. Říká se, že jenom prožitá protivenství umožní člověku hrát opravdové blues, i když řada hudebníků to popírá. Co myslíte vy?
Myslím, že musíte blues na vlastní kůži zažít, abyste ho hrál doopravdy dobře. Musíte se do onoho pocitu ponořit, vycházet z vlastních zkušeností a zpívat z celého srdce, abyste dokázal hudbou léčit ostatní lidi.

Prožil jsem opravdu tvrdé dětství. Vyrostl jsem hladový, bez bot, beze školy. Jako mimino mě „vozili na pytli s bavlnou“. Od chlapeckých let jsem musel pracovat na poli. Tátu jsem ztratil při nehodě, když mi byly čtyři. Právě táta byl prvním člověkem, kterého jsem slyšel hrát blues. Máma musela nechat mě a sestru u babičky, když mi bylo deset, odejít za prací do Chicaga a posílat nám nějaké peníze, jinak by se rodina neuživila. Ale slíbila, že až mi bude osmnáct, tak se pro mě vrátí. Mezi desátým a osmnáctým rokem jsem opravdu prožíval období hlubokého smutku a pocitu samoty. Ale nalézal jsem útěchu v muzice a vždy doufal v lepší budoucnost. Snil jsem, že budu hrát blues a že zase budu pohromadě s mámou. A podívejte, oba dětské sny se mi splnily. Máma si pro mě v osmnácti opravdu přijela a já se začal živit muzikou, i když zpočátku šlo jen o busking na trhu na Maxwell Street.

Lidovky.cz: Jaké vlastně bylo hrát s Muddy Watersem? Náročné, nebo šlo o přátelský vztah?
Muddy se ke mně choval opravdu jako táta. Jako malý kluk jsem si představoval právě to, jak stojím s Muddy Watersem na pódiu. Je neuvěřitelné, že se mi to povedlo. Muddy byl největší z bluesmenů, opravdový otec blues! Naučil mě spoustu věcí, hlavně jak být dobrým kapelníkem. Jak respektovat ostatní muzikanty na pódiu.

Lidovky.cz: Ještě předtím, než jste v roce 1980 nastoupil k Muddy Watersovi, jste odehrál turné s další legendou Williem Dixonem. Dixon prý býval přísný kapelník, je to tak?
Ano, Willie byl velmi striktní a náročný. Očekával od nás naprostou profesionalitu. Museli jsme být všude včas a pokaždé hrát bezchybně. A také mě naučil spoustu věcí. Třeba jak získat cestovní pas. Slyšel mě hrát v klubu Theresa’s Lounge a hned mě najal na chystanou šňůru po Mexiku. Říkal, jak se mu líbí můj styl hraní, a zeptal se mě, jestli mám pas. Když jsem odpověděl že ne, vzal mě dalšího dne do centra Chicaga a pomohl mi cestovní doklad vyřídit. A nejen to. Měl všude známé, cosi řekl člověku z kanceláře a předběhl se mnou celou frontu. Spěcháme přece na turné!

Lidovky.cz: Nejdéle jste pracoval jako kapelník pro Magic Slima, ale hrál jste i s dalšími legendami, třeba Lesterem „Mad Dog“ Davenportem, a dokonce s Big Mama Thorntonovou. Lze vybrat nějaký moment, který považujete za zlomový?
Těžko vybrat jedinou vzpomínku. Ale mezi ty nejhezčí patří, jak jsem získal džob kytaristy stálé kapely v Theresa’s Lounge. (Zmiňovaný chicagský podnik patřil výjimečné dámě Therese Needhamové (1912–1992), přezdívané Kmotra chicagského blues. Za vytvoření domovské scény pro osobnosti jako Muddy Waters, Howlin‘ Wolf či Buddy Guy byla posmrtně uvedena do Bluesové síně slávy – pozn. aut.)

Hrnul jsem se přes klub s plechovkou piva, když John Watkins, který byl členem domácí kapely T’s Lounge přede mnou, dostal pokyn zahrát rockovou píseň Dirty White Boy od kapely Foreigner, která tehdy byla hodně populární. Což Johna pořádně vytočilo, úplně šílel. Slezl z pódia a povídá mi: „Jestli tuhle práci chceš, tak pojď, protože já odcházím!“ Tenhle moment navždy změnil můj život. Kdybych nehrál sedm dní v týdnu v T’s Lounge, nevyhlídne si mě Willie Dixon, nebude mě znát Muddy Waters.

Další mojí oblíbenou vzpomínkou je právě ta, jak mi zavolali Muddy Waters s „Mojo“ Brufordem, že mě Muddy chce do kapely. Naprosto úžasný, nezapomenutelný večer jsem zažil také v klubu Checkerboard Lounge, když jsem si jako kytarista Muddy Waterse zahrál s Rolling Stones a spoustou dalších hostů. To show se filmovalo a je vážně fajn pocit vidět sám sebe v téhle slavné společnosti ještě dnes na YouTube.

Lidovky.cz: Po tisícovkách odehraných představení s bluesovými legendami, vzpomenete si i na koncerty s Michalem Prokopem, Lubošem Andrštem a Janem Hrubým na Chicago Blues Festivalu 2013 a o rok později v Praze?
Samozřejmě vzpomenu. Oba koncerty jsem si opravdu užil. Praha je nádherné město a nadchlo mě, že i tam mají lidé rádi blues! Jsem opravdu rád, že se mohu do Česka vypravit znovu, tentokrát navíc s celou vlastní kapelou The Real Deal Blues Band. 

Autor:

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....

Češi řeší, čím topit. Proč bychom se neměli zbavovat plynového kotle?

Premium Plynu pro domácnosti by mělo být dosti při přerušení dodávek z Ruska. Nedostatkový plyn sice zdražuje, ale rychlý...

I vysokoškolák může být blbý, říká obávaný lovec z Novy Doktor Vševěd

Premium Na úspěchu televizní soutěže Na lovu má Jiří Martínek velký podíl. Diváci žasnou nad jeho znalostmi. On žasne taky –...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Mohlo by vás zajímat