Herečka Jiřina Bohdalová přijela do Varů na projekci snímku Ucho, v němž excelovala v roce 1970. V tísnivém dramatu jedné dlouhé noci ztvárnila Annu, manželku ministerského náměstka Ludvíka, vydaného na pospas všudypřítomné skryté kontrole a svému vlastnímu strachu. Ludvíka hrál tehdejší manžel Jiřiny Bohdalové Radoslav Brzobohatý.
  |
Snímek podle scénáře Jana Procházky natočil Karel Kachyňa v posledních dozvucích svobodných poměrů konce šedesátých let. Okamžitě po dokončení šel však snímek do trezoru. Neviděli ho pak už ani ti, kdo se na jeho vzniku podíleli, nebo jejich blízcí. Na to vzpomínala i Jiřina Bohdalová před karlovarským publikem: „Vadí mi, že film neviděli moji rodiče. Ti zemřeli dříve, než svobodné poměry dovolily film promítat. A pak Jan Procházka, který byl geniální autor a napsal iUcho, když se promítala serviska, když ještě nebyl film hotový, se ke mně přitočil a řekl: Smím na vás psát dál? Ale to už nestihl,“ litovala Jiřina Bohdalová. Premiéra Kachyňova snímku se uskutečnila až po dlouhých dvaceti letech, v roce 1990. Mezinárodní uvedení snímku bylo velkolepé: filmový festival v Cannes jej přijal do hlavní soutěže, což se od té doby žádnému snímku českého režiséra nepodařilo. „Díky Uchu jsem tam šla po červeném koberci. Byl to tam tehdy jediný černobílý film, diváci reagovali neskutečně, což byla pro mě velká čest. Jen mí rodiče už to nestihli,“ uvedla Jiřina Bohdalová v rozhovoru pro karlovarský Festivalový deník.
Na plátně už v devíti letech Jiřina Bohdalová se k filmu dostala už v dětství, její první rolička je z roku 1940, kdy se jako devítiletá objevila ve snímku Václava Binovce Madla zpívá Evropě. Po absolvování gymnázia v roce 1949 pracovala jako učitelka, na DAMU byla přijata až na třetí pokus a dokončila ji v roce 1957. Počátky umělecké dráhy i osobní život jí ztrpčil komunistický režim, který jejího otce v 50. letech odsoudil k patnácti letům vězení kvůli údajnému napomáhání k velezradě a přechovávání zbraní. Po ukončení DAMU získala Jiřina Bohdalová angažmá u Jana Wericha v divadle ABC. Od druhé poloviny 50. let pak pravidelně hrála ve filmech a stala se jednou z nejpopulárnějších českých hereček. Lidovou oblibu „Bohdalky“ zvěčnil i Václav Havel ve hře Audience. Za normalizace ji národ miloval především jako partnerku Vladimíra Dvořáka při uvádění pořadu Televarieté a jako hlas večerníčkových postaviček. I proto je její charakterní role vUchu v její filmografii tak významná – dokumentuje rozsah hereččina talentu a umění.
Jiřina Bohdalová vytvořila také množství výrazných divadelních rolí, především v Divadle na Vinohradech, kde strávila 37 sezon. Za celoživotní mistrovství v oboru činohry získala v roce 2010 Cenu Thálie. Za účinkování ve filmu byla oceněna dvěma Českými lvy za role ve snímcích Nesmrtelná teta a Fany.
Závěr festivalu patří kromě Jiřiny Bohdalové také americkému scenáristovi a režisérovi Charliemu Kaufmanovi. Ten uvedl ve Velkém sále hotelu Thermal svůj snímekAnomalisa a v sobotu při slavnostním zakončení rovněž převezme Cenu prezidenta festivalu.
O festivalové ocenění v hlavní soutěži bojovalo dvanáct filmů, z toho dva reprezentují Českou republiku – snímek Jana Hřebejka Učitelka a posmrtně uvedený film Jana Němce Vlk z Královských Vinohrad. Další držitelé letošních karlovarských cen vzejdou ze soutěže dokumentů a ze soutěže filmů ze střední a východní Evropy Na východ od Západu.
