Sobota 27. listopadu 2021, svátek má Xenie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Časopisy aneb Co do třídy nosili cool spolužáci

Kultura

  17:00
PRAHA - Výstava BigMag nevypovídá jen o grafickém designu scény nezávislých časopisů. Můžeme ji vnímat i jako rychlokurz české kultury posledních dvaceti let.

BigMag v centru DOX foto: ČTK

Demokracie se po roce 1989 projevila i tím, že se už nikdo nemusel bát vydávat časopis podle svého gusta. Limitem se staly jen peníze a vůle vydavatelů pokračovat. Téměř okamžitě se objevily desítky na koleně i pozoruhodně profesionálně vydávaných periodik věnovaných snad všem oblastem kultury, společenským trendům nebo specifickým subkulturám. Psalo se o rockové hudbě, výtvarném umění, literatuře, architektuře, anarchii, módě, heavy metalu, poezii, fotografii, techno hudbě, graffiti, filmu, tanci, politice, grafickému designu, hip hopu, divadle, punku, komiksu a všemožných kombinací již zmíněného.

Vycházely v Praze, ale i v Třinci nebo v Teplicích. Jen výjimečně byly k sehnání v trafikách, spíše v malých knihkupectvích, sklepních klubech a galeriích, nebo ke svým čtenářům putovaly prostřednictvím pošty. Jejich redakce často sestávala z jediné osoby, někdy šlo o celé společenství přátel. Některé časopisy přežily celá desetiletí, jiné zanikly po prvním či druhém čísle. Vidět jich několik desítek pohromadě je fascinujícím důkazem kulturní kreativity.

Neplést BigMag a Big Mac

"BigMag je přehlídka časopisů, které jsou jinak hůř k nalezení, protože nikdy nebyly na stáncích ve výšce očí. Nejspíš nebyly na stáncích vůbec a do třídy je nosili cool spolužáci. Některé vyšly jen jednou, jiné měly celá léta jen pár okopírovaných listů, další zplodily známé novináře a fotografy nebo je ukazují v učebnicích designu," vyznávají se ze své lásky ke zvláštním magazínům Bohumil Vašák a Aleš Najbrt.

BigMag – Jiné časopisy v Česku po roce 1989
Centrum současného umění DOX, Praha
do 25. dubna 2011

Příběh podobných časopisů vypráví i výstava BigMag v centru DOX. Svou premiéru si odbyla již v rámci brněnského Bienále grafického designu v loňském roce. Promyšlený výstavní design propojuje řadu nepoměřitelných grafických produktů. Stěny galerie jsou pokryty tapetami s výraznými grafickými motivy, šedesátka vybraných časopisů je pak k dispozici v reálu, seřazená v abecedním pořadí od Aluze až po Živel. K dispozici je vždy normalizovaná reprodukce vybrané obálky, ale i ukázky celých čísel k listování, nebo aspoň rozevřených doustran. Jediným časopisem, jehož obálka se musela pro výstavní potřeby zmenšit, je pravděpodobně magazín Raut, jehož obří formát z něj udělal nejen sběratelský klenot, ale i prakticky neuložitelný předmět vyčuhující z každé knihovny.

Nejedná se tedy jen o roztomilé a primitivní fanouškovské "ziny", ale často o myšlenkově značně sofistikovaná periodika. Na výstavě najdeme několik časopisů, jejichž historie sahá už před rok 1989. První číslo surrealistické revue Analogon vyšlo dokonce už v roce 1968, další až o více než dvacet let později. Jedná se současně o jeden z nejúspěšnějších časopisů, kterého do dnešního dne vyšlo už 59 čísel. Již za totality začalo vycházet i Vokno, za jeho přípravu a distribuci si několik lidí v komunistickém vězení odsedělo pár let. Vokno vydrželo do druhé půli devadesátých let, poté se částečně transformovalo do Živlu.

Bohumil Vašák a Aleš Najbrt

Subkulturní časopisy se snaží zachytit, co se děje právě teď. Sledují aktuální trendy, lépe než všeobecná či akademická periodika drží prst na tepu doby. Posun od ideologie undergroundu, prezentované například Voknem, k digitálnímu overgroundu Živlu dobře ilustruje změnu myšlení druhé poloviny devadesátých let. Najednou už nebylo možné skrývat se před všudypřítomnou většinovou kulturou. Místo budování paralelní polis se jevilo jako účinnější popkulturu subverzivně zneužívat.

Velký optimismus přinášela také nová technologie, díky internetu vznikala iluze, že svět bude možné propojit do jednoho celku. Novou kapitolu do vydávání malých časopisů přineslo poslední desetiletí s rozmachem graffiti subkultury a streetové módy. Opět tu vznikla komunita, která má svá vlastní pravidla a která, stejně jako její předchůdci, musí řešit vztah s většinovou kulturou. Závěrečná, trochu separátní místnost výstavy BigMag, je věnovaná záplavě malých hudebních fanzinů. Je to skutečné pařeniště nápadů i stereotypů, především ale obrovské potřeby vydávat časopis.

Projekt iniciovali Bohumil Vašák a Aleš Najbrt ze Studia Najbrt a Michal Nanoru z časopisu Živel. Pokud výstavu z nejrůznějších důvodů nemůžete navštívit, doporučuji k návštěvě stránky www.bigmag.cz, kde najdete její vydařenou internetovou podobu. Sice neuvidíte originály, ale zase budete mít možnost různými způsoby prohledávat několik let shromažďovanou databázi. Pokud sami nějaký nezávislý časopis vydáváte, můžete informaci o něm do systému stránek BigMag nahrát.

Autoři:

ANALÝZA: Případ Kenosha. Média si napsala vlastní verzi

Premium Půlka Ameriky si udělala z Kylea Rittenhouse, jenž zastřelil dva lidi, vzorovou karikaturu bílého rasisty s puškou, a...

Pět nejčastějších chyb, které Češi dělají v penzijním spoření

Premium Ve starém „penzijku“ si na důchod spoří více než tři miliony Čechů a v nových fondech už přes 1,3 milionu lidí. Stát...

Strach se do lidí pouští jako jed. Horší než covid je hysterie, říká herec Dušek

Premium Je hercem, režisérem, scenáristou, moderátorem. Renesančního ducha zřejmě Jaroslav Dušek zdědil po svém rodu s modrou...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Mohlo by vás zajímat