Je to zvláštní, ale v Hradci nyní Levínského hrají vůbec poprvé a hned ve světové premiéře, ale s Janem Fričem se už sešel na inscenaci Dotkni se vesmíru a pokračuj v Národním divadle. Levínský je autor dostatečně svébytný, který umí překvapit. Dokáže vykouzlit bizarní zápletky prošpikované absurdním humorem, což je známo už od času jeho Kašpárka, četníka koločavského s Nejhodnějšími medvídky.
Tentokrát se tedy vrátil na své kruhy, do svého kraje, konkrétně do Nové Paky, kde existuje pekárna, v níž operuje zvláštní osazenstvo. Hraje ochotnické divadlo a momentálně připravuje blíže neurčený kus odkazující k rovněž metafyzickému tématu, jenže kromě toho komunikuje s dušemi zemřelých a má o této své činnosti poměrně vyhraněné představy. Čili lovení duší je pro naše hrdiny denní chleba, a jak naznačuje titul hry, je to činnost permanentní, již nelze vyčerpat ani za celý život.
