Cenu uděluje kafkovská společnost od roku 2001. Jejím posláním je ocenění výjimečné literární tvorby současného autora, jehož dílo oslovuje čtenáře bez ohledu na jejich původ, národnost a kulturu tak jako dílo Franze Kafky, jednoho z největších autorů moderní světové literatury.
RECENZE: Kundera v nejlepší formě. Slavnost bezvýznamnosti je brilantní finále spisovatelova díla![]() |
Porota podle Železného ocenila Kunderovu celoživotní tvorbu, která představuje mimořádný přínos české kultuře i nepřehlédnutelný ohlas v evropské a světové kultuře, do které se zapsala překlady ve více než 40 jazycích.
Ziskem ceny se tak Kundera přiřadil k řadě zahraničních nositelů Ceny Franze Kafky, kterými se v uplynulých letech stali například Philip Roth, Elfriede Jelineková, Harold Pinter, Haruki Murakami, Yves Bonnefoy, Peter Handke či Margaret Atwoodová. Z českých spisovatelů ocenění obdrželi Ivan Wernisch, Ivan Klíma, Arnošt Lustig, Václav Havel a Daniela Hodrová.
Společnost Franze Kafky se podle Železného rozhodla připojit i k četným dosavadním iniciativám světových kulturních institucí a osobností a podat svojí nominaci Kundery na Nobelovu cenu za literaturu.
Jednadevadesátiletý Kundera patří k nejvýznamnějším a nejoblíbenějším moderním českým autorům a některá zahraniční média ho označují i jako „obra evropské literatury“. Jeho prvním románem byl v roce 1967 Žert. Poté, co vydal v roce 1979 Knihu smíchu a zapomnění, v níž tehdejšího československého prezidenta Gustáva Husáka označil za „prezidenta zapomnění“, komunistický režim zbavil Kunderu československého občanství.
Od poloviny sedmdesátých let Kundera žije ve Francii a od roku 1981 má francouzské občanství. Loni získal znovu občanství české.
Od září si čtenáři mohou koupit zatím poslední Kunderův román Slavnost bezvýznamnosti přeložený do češtiny. Jde o mimořádnou událost, protože Kundera, který píše už pouze francouzsky, od 90. let minulého století překlady svých děl nepovoloval.