Příběh filmu Karamazovi se odehrává v současném Polsku. Skupina pražských herců přijíždí do Krakova, aby na alternativním festivalu v prostoru oceláren uvedla Dostojevského hru Bratři Karamazovi. Na pozadí divadelní zkoušky se odehrávají i osudy hereckého souboru, příběhy herců a režiséra; do děje zasáhne také osobní tragédie jednoho z diváků.
"Z nominace české akademie mám samozřejmě radost. Myslím, že jedinou možností, jak uspět ve světové konkurenci, je točit umělecké filmy, nikoli kasovní trháky, těmi konkurovat nemůžeme," řekl producent filmu Čestmír Kopecký. Neohrazuje se tím však proti dalším současným českým snímkům, síla kinematografie malé země je ale podle něj v jiných než mainstreamových filmech plnících kinosály.
|
Jedinou možností, jak uspět ve světové konkurenci, je točit umělecké filmy, nikoli kasovní trháky, těmi konkurovat nemůžeme.
"Letošní rok je silný a je zde daleko více filmů, které by se mohly oproti jiným ročníkům zúčastnit Oscara," uvedl Vachler. Dodal, že všechny tři uvedené snímky by byly dobrými reprezentanty české kinematografie. Podle Vachlera se do budoucna rýsuje možnost, že pokud členy americké akademie zaujme některý zahraniční film oceňovaný například na
mezinárodních festivalech, může být zařazen do základního výběru i nad rámec pravidla: jedna země, jeden film.
Od poloviny 90. let doporučila Česká filmová a televizní akademie do soutěže o Oscara 13 filmů, do užší oficiálních nominací se dostaly jen Želary Ondřeje Trojana, Musíme si pomáhat režiséra Jana Hřebejka a snímek Jana Svěráka Kolja, který Oscara v roce 1997 získal. Podle informací ČFTA má česká respektive československá kinematografie na kontě osm nominací a šest zlatých sošek.
Prestižní americká filmová cena zamířila do Československa poprvé v roce 1949, kdy tehdy dvanáctiletý Ivan Jandl získal zvláštní ocenění za dětský herecký výkon za roli ve snímku Poznamenaní režiséra Freda Zinnemanna. Prvním československým snímkem oceněným v kategorii pro nejlepší neanglicky mluvený film byl v roce 1966 Obchod na korze dvojice Ján Kádár a Elmar Klos. Oscara získal o dva roky později i Jiří Menzel za Ostře sledované vlaky.
Miloš Forman dostal své dva Oscary až v Americe, i když už předtím byl dvakrát nominován - za Lásky jedné plavovlásky (1967) a Hoří, má panenko (1969). První jeho Oscar byl za film Přelet nad kukaččím hnízdem (1976), druhý za snímek Amadeus (1985). Díky tomuto projektu získali cenu akademie také Theodor Pištěk za kostýmy a scénický výtvarník Karel Černý.
