Lidovky.cz: Odkud jste čerpal inspiraci na film o Amundsenovi? Někde jsem četl, že snad bydlíte hned vedle muzea s jeho lodí.
To je pravda. Bydlím nedaleko muzea a několikrát jsem ho navštívil s dětmi. Mají to tam vážně skvělé. Vystavují Fram (loď, ve které Amundsen plul na Antarktidu, pozn. aut.), kusy vzducholodi a vycpané lední medvědy. Nelze se ubránit tomu, že si představujete sám sebe na místě těch polárníků. V hlavě jsem to vše viděl úplně filmově. Pak jsem o Amundsenovi začal číst a došlo mi, že Amundsen je mnohem víc, než co se děti učí na školách. Zjistil jsem, že byl hodně složitou osobností. Mnoho věcí v jeho životě se pokazilo.
Norský režisér Espen Sandberg.
Lidovky.cz: Mluvíte o jeho komplexní osobnosti. Myslím, že obecně je Amundsen vnímán jako hrdina. Přijde mi, že se ve filmu snažíte ten jeho hrdinský obraz rozbít. Vykreslujete ho spíše jako antihrdinu, často v protikladu k jeho bratrovi Leonovi. Byla demýtizace Amundsena Vaším záměr?
Amundsen byl jen člověk. Myslím, že neexistují hrdinové, ale jen lidé, kteří konají hrdinské skutky. Přijde mi, že je trendem dneška ve filmech prozkoumávat temná zákoutí charakterů hlavních hrdinů. Přirozeně jsem chtěl zobrazit celého Amundsena, ne toho, který jen na pólech zaráží norské vlajky do ledu. Jako filmaře mě zajímá, co všechno je člověk schopný obětovat pro dosažení cíle. Zároveň si myslím, že takových skutků není možné dosáhnout, kdyby měl ten dotyčný jen příkladné vlastnosti.
  |
Lidovky.cz: Amundsen byl váš první samostatný film. Předchozí snímky jste točil spolu s krajanem Joachimem Rønningem. Jaké to bylo si všechno najednou řídit sám?
Byla to zábava! S Joachimem máme skvělý vztah, ale uvědomili jsme si, že bychom každý chtěli natočit něco vlastního. Máme rozdílné osobnosti i chutě. Rád si to zopakuji i příště.
Roald Amundsen (Pål Sverre Hagen) a jeho výprava na Jižní pól.
Lidovky.cz: V Hollywoodu jste točil Piráty z Karibiku: Salazarovu pomstu, produkčně obrovský film. Pak jste se vrátil do Norska a natočil Amundsena. Chtěl jste změnit tempo?
Pro mě je důležitá změna, nerad se dostávám do stereotypů. Točit Piráty byla skvělá zábava, ale právě že jen zábava. Cítil jsem, že potřebuji něco hlubšího. I v osobním životě jsem se v té době dostal do takového těžkého období. Pak v tom také hrálo roli to, že jsem chtěl být doma u svých dětí. Rozhodně to ale neznamená, že už budu točit jen v Norsku.
Lidovky.cz: Co vás natáčení Pirátů naučilo?
Naučilo mě to celou spoustu věcí. Když natáčíte s Američany, uvědomíte si, jak jsou všichni hrozně otevření změnám, klidně i na poslední chvíli. Neustále se snaží udělat něco lépe, tu přidat, tu zase něco ubrat. Hodně se přetáčí. Zkrátka a dobře, kreativní proces u nich nikdy nekončí. Je to vlastně způsob myšlení, který všem zúčastněným dává energii a motivuje je. Evropské filmy jsou v tomto ohledu takové zkostnatělé.
Lidovky.cz: Zní to chaoticky.
To také je, ale každý, s kým tam děláte, je ten nejlepší z nejlepších. Je to hra, ve které se všichni navzájem podporují. Filmaři si to mohou dovolit, protože tam se točí za úplně jiných finančních podmínek.
Lidovky.cz: Jste teď specialistou na filmy o norských dobrodruzích. Nejdříve Thor Heyerdahl ve filmu Kon-tiki, teď Amundsen. Budete v tomto trendu pokračovat?
To si nemyslím, chci dělat něco jiného. Je pravdou, že mě přitahují skutečné lidské příběhy a historie. Taky bych někdy rád natočil nějaký sci-fi film.
Lidovk.czy: Pål Sverre Hagen, představitel Amundsena, hrál i Thora Heyerdahla v Kon-Tiki. Proč jste si ho vybral znovu?
Myslím, že je to skutečně skvělý herec. Hodně pro mě při výběru znamenalo, že jsem s Pålem již točil a navzájem si věříme. Je tam nějaký základ, na kterém se dá stavět. Na Amundsena jsme měli relativně omezený počet natáčecích dnů a já si musel být jistý, že to mnou vybraný herec zvládne. Nebožák musel každý den strávit pět hodin v maskérně!
Pål Sverre Hagen jako Roald Amundsen.
Lidovky.cz: Kon-Tiki byl velmi úspěšný snímek. Odnesl si nominace na Oscara i Zlatý glóbus. Nevnímáte nějaký tlak z té vysoko nastavené laťky?
Nejsem člověk, jehož cílem by bylo sbírat nominace. Samozřejmě cítím neustálý tlak na to, abych natočil něco dobrého. Protože pokud to neudělám, tak promarním peníze i talenty lidí kolem sebe.
Lidovky.cz: Část Amundsena se natáčela přímo v Amundsenově bydlišti v norském Oppegårdu. To musel být přeci neuvěřitelný zdroj inspirace.
To rozhodně. Amundsen se tam všeho dotýkal, byl tam fyzicky i duchem. Věřím, že nás sledoval i při natáčení. Dnes je z jeho domu muzeum, takže jsme vevnitř nemohli natáčet. Postavili jsme ale téměř přesnou kopii celého muzea tady v Praze. Venkovní scény se točily v Oppegårdu. Na hercích bylo vidět, že jsou trochu vyděšení, když nedlouho po návštěvě skutečného muzea vstoupili do pražské kopie.
Amundsenova milenka Bess Magidsová (Katherine Waterstonová) ve filmovém polárníkově domě. Interiéry vznikly v Praze a jsou kopií těch skutečných.
Lidovky: Není tajemstvím, že se velká část filmu natáčela v České republice a s českým týmem. Jak se vám s Čechy spolupracovalo?
Jednoduše skvěle. Nebyla to moje první zkušenost s Čechy, už jsem s nimi točil nějaké reklamy. Vzhledem k tomu, že u vás natáčí kvanta zahraničních produkcí, jste tu na cizince zvyklí. Navíc i pracovní úroveň je tu skvělá. Nemohu si třeba vynachválit Michaelu Hořejší, která pro Amundsena dělala kostýmy. Skutečně světová úroveň. Proto tady taky točí Netflix, HBO a ostatní.
Historické vozy z filmu při natáčení v Praze.
Lidovky: Celkem zajímavým detailem je fakt, že norského krále Haakona hraje ve filmu český herec Jiří Mach. Proč ne Nor? Král je přeci jen taková patriotická postava.
Haakon koneckonců nebyl Nor, ale Dán. Jiřího Macha jsme zvolili proto, že se králi skutečně fyzicky podobal. Pro tu roli byl vynikající, naše první volba.
Lidovky: Velký motiv ve filmu je špatné zacházení a posměšky, které se Amundsenovi dostaly od Britů. Myslíte, že ho tato britská nenávist posunula a přispěla k tomu, že při cestě za svým cílem nedbal na ostatní?
Je mi jasné, že kdybyste se zeptal nějakého Brita, řekl by Vám úplně něco jiného, než jak to vnímali Roald Amundsen a jeho bratr. Pro filmové zobrazení jsme se inspirovali přímo Amundsenovými zápisky. Ale představte si tu situaci - Skupina chudých a na první pohled zubožených Norů porazila mocnou Britskou říši na vrcholu imperiálních sil. To muselo být neuvěřitelně ponižující. Nemohli to jen tak nechat být.
Nemyslím si, že Amundsena popohánělo jen tohle, ale určitě to byla velká část celé skládanky. Když někoho hodně zesměšníte, tak se zlomí. To ale ve finále někoho může popohnat k těm nadlidským výkonům.
Roald Amundsen (Pål Sverre Hagen) ztroskotal při záchranné expedici.
Lidovky.cz: Kolik jste toho kvůli filmu přečetl? Měl jste nějakého historika po ruce?
No, dělalo to asi dvacet knížek. Historiky jsme neměli žádné, protože jsme úzce spolupracovali s už zmíněným muzeem v Oppegårdu. Mají všechno, co jsme potřebovali - dopisy, záznamy, články. Měli jsme i přístup k opravdu čerstvě nalezeným materiálům, které ještě veřejnost neměla šanci vidět. Mimochodem, Amundsen sám velmi rád točil, takže existuje spousta dobových záběrů z jeho výprav. Je to poněkud zvláštní, protože každý v těch filmech stále tak divně mává na kamery. To se musí vidět.
Mluvil jsem také s rodinou jeho bratra. Ti mi samozřejmě prozradili celou řadu detailů o Leonovi. Roald Amundsen byl obrovskou figurou, každý se trochu ztrácel v jeho stínu. Přesto mezi oběma bratry stále byla bratrská láska, ač byla často nevyřčená kvůli všem překážkám.
Polárník Roald Amundsen na jižním pólu. Autentická fotografie.
Lidovky.cz: A viděl jste i nějaké jiné filmy k tématu? Třeba Červený stan režiséra Michaila Kalatozova. Tam si Amundsena zahrál Sean Connery.
Tenhle film jsem neviděl, ale Pål Sverre Hagen mi o něm říkal. Viděl ho, když se připravoval na roli. Nechtěl jsem, aby mě před natáčením rozptylovaly nějaké jiné filmy o Amundsenovi, ale teď bych se na něco takového rád podíval. Ten Červený stan je ale docela zvláštní film, ne?
Lidovky.cz: Je to sovětsko-italská produkce z konce šedesátých let.
Tak to odpovídá snad na všechno.
