Úterý 30. listopadu 2021, svátek má Ondřej
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Český pokus o Disneyho. Na Punťu čtenáři již téměř zapomněli

Kultura

  18:00
PRAHA - Ta kniha má přes pět set stránek a váží víc než tři kila: Punťa. Zapomenutý hrdina českého komiksu (1934–1942). Publikaci, vydanou nakladatelstvím Akropolis, napsali a sestavili Lucie a Pavel Kořínkovi, pracovníci Ústavu pro českou literaturu AV ČR.

Veselé příhody dvou dětí s dvěma psíky – Haničky s Vašíkem a Punti s jeho Kiki. Ve skutečnosti se řešily spíše manželské potíže. foto: AUTOR

LN: Knižní vydání Punti je vyloženě opulentní. Opravdu je to v dějinách českého komiksu tak podstatný fenomén?

L .K.: Domníváme se, že ano. Vždyť to byl vůbec první opravdu úspěšný komiksový časopis na českém území. A vůbec nejrozsáhlejší český komiksový seriál první poloviny dvacátého století. Punťa byl koncem třicátých a počátkem čtyřicátých let v tuzemské popkultuře zaměřené na děti opravdovou hvězdou, českou paralelou jiných hvězd zábavného „zvířátkovského“ komiksu, které tou dobou vstupovaly do dějin a z nichž mnohé jsou hvězdami dodnes, jako myšák Mickey nebo kačer Donald. Ve srovnání s nimi měl Punťa trochu smůlu „na dějiny“; provoz nakladatelství byl nuceně ukončen roku 1942 protektorátní správou a po válce už k obnově nedošlo. Jeho odkaz žil ale i tak dál. Jako na oblíbenou četbu z dětství na něj vzpomínaly nejrůznější osobnosti, od Káji Saudka až po Jiřího Suchého.

LN: V knize jsou dvě stovky dílů, a jde o výběr. Kolik jich tedy Punťa má?

P. K.: Není jednoduché to spočítat. Seriál o Punťovi vycházel ve třech různých periodikách (List paní a dívek, časopis Punťa a reprintová řada Punťovy příhody) a v každém z nich se občas objevovaly díly, které jinde nebyly. A aby to bylo ještě složitější, u některých epizod se dá uvažovat o více verzích či variantách, kupříkladu seznámení Punti s jeho družkou Kiki existuje třikrát. Celkem je epizod přes pět set. A k tomu je třeba připočítat přesahy do jiných médií: pohádkovou knížku, román na pokračování nebo dramatizaci.

LN: Kdo Punťu vymyslel a kdo psal scénáře jednotlivých dílů?

L. K.: Se vznikem vlastní postavy je to složité. Původně to byl pejsek v americkém komiksu Dolly Dimples od Grace Gebbie Draytonové o „holčičce s ďolíčky“ a jejím kamarádovi. Několik dílů tohoto stripu pořídil do své dětské přílohy ženský časopis List paní a dívek. Pak ale nakladatelství patrně dospělo k názoru, že bude praktičtější pokračovat v seriálu ve stejném duchu, ale s domácími tvůrci. Do hlavní úlohy byl pasován pejsek Punťa, jeho páníčci se stali jen vedlejšími postavami.

Byl to první úspěšný komiks na českém území, tvrdí autoři knihy o Punťovi Lucie...

Byl to první úspěšný komiks na českém území, tvrdí autoři knihy o Punťovi Lucie a Pavel Kořínkovi


LN: A kdo Punťu nakreslil?

L. K.: Nejdůležitějším kreslířem byl po celou dobu René Klapač. Několikrát ho nakrátko zastoupila Hermína Týrlová, známá jinak coby zakladatelka české animace. Pro charakter příběhů byla ale určující i úloha scenáristky – té se zpravidla ujímaly redaktorky zprvu Listu paní a dívek, později samostatného Punti. První byla Marie Voříšková, která jinak psala ženské a dívčí čtení, ale třeba i texty k dobovým šlágrům. Obojí je na jejích textech pro Punťu znát: její veršíky doprovázející Klapačovy obrázky nepostrádají slovní humor, její zápletky jsou často vztahové a točí se kolem manželských potíží ústředního páru Punti a Kiki. V pozdějších letech vystřídala Voříškovou Julie Kaublová a nakonec Blanka Svačinová.

LN: Jaké je místo Reného Klapače v českém komiksu?

P. K.: Jeho jméno nepatří mezi ta všeobecně známá, pro dějiny českého komiksu ale představuje osobnost prvořadého významu. Byl to pracovitý a nadaný kreslíř, který ke komiksu přistupoval profesionálně a zvládal rozvíjet i několik seriálů současně. V dětství strávil několik let ve Spojených státech a studoval ve Francii, kde mimo jiné kreslil komiksový seriál pro tamní dětský týdeník Benjamin. Obeznámenost se světovým děním a především silná chuť a potřeba „dělat komiks“ u něj vedly k jedinečnému výsledku.

LN: Punťa vycházel časopisecky v letech 1934 až 1942, tedy v pohnuté době. Odrážely se ty politické, společenské a kulturní proměny i v seriálu?

L. K.: Každá populární kultura svou dobu zrcadlí a Punťa není výjimkou. Koncem první republiky lze pozorovat v seriálu i časopise důraz na velkosvětský glamour – ne nadarmo se Punťa přátelí s hollywoodskými hvězdami. To jsou věci, které se později vytratily. V těžkých časech protektorátu Punťa častěji než dobrodružství ve „velkém světě“ zažíval drobné příhody na českém venkově. Obrazy konkrétních historických událostí byly méně časté, ale najdou se – hned několik dílů zapojilo Punťu do konfliktu v Habeši. Seriál nezůstal chladným ani k poslednímu předválečnému všesokolskému sletu. A několik dílů se dá číst jako alegorie k zabrání Sudet.

LN: V jednom díle se Punťa setká s Laurelem a Hardym. Dají se vysledovat v jeho příhodách vlivy americké grotesky, americké popkultury obecně?

P. K.: Punťa byl český pokus o dětskou popkulturu západního střihu, o malého českého Walta Disneyho. Vlivy slapstickové grotesky lze v epizodách s Laurelem a Hardym nalézt, ale jimi se to napojení na svět celebrit zdaleka nevyčerpávalo. Punťa provedl po Praze Shirley Templovou, Kiki se zamilovala do Rin Tin Tina a všichni společně si troufli vyzvat na souboj myšáka s kačerem.

LN: Jakou roli hrál v komiksu černoušek Bimbo, oděný do banánové sukýnky po vzoru Josephine Bakerové?

L. K.: Je to postava veskrze kladná, ale zároveň věšák na mnohé dobové rasové stereotypy – i proto hraje po boku Punti spíš roli veselého zvířátka. Odráží to, jak byli dobově černoši v popkultuře vyobrazováni, a představuje tím pro nás svého druhu fascinující materiál. Ostatně proto jsme věnovali v knize tomuto tématu celou kapitolu.

LN: S kým se může Punťa v českém komiksu měřit: s Rychlými šípy, se Čtyřlístkem?

L. K.: Tak trochu s oběma. Se Čtyřlístkem ho spojuje žánr komiksu „o veselých zvířátkách“, který sice u nás Punťa nezaložil, ale ve své disneyovské variaci ho zásadním způsobem obohatil. S Rychlými šípy ho pak pojí nejen doba vzniku, ale i další příbuznosti – i Punťa měl kluby svých čtenářů a aktivizoval publikum, stejně jako to dělal později Mladý hlasatel, domovský list Rychlých šípů.

LN: Jaké téma z dějin československého komiksu máte po Punťovi na mušce?

P. K.: V roce 2019 oslaví půlstoletí existence jiná domácí legenda českého „zvířátkovského“ komiksu, právě zmíněný Čtyřlístek, a u té příležitosti vyjde obsáhlá publikace mapující celých těch padesát let v Třeskoprskách.

Autor:

ANALÝZA: Případ Kenosha. Média si napsala vlastní verzi

Premium Půlka Ameriky si udělala z Kylea Rittenhouse, jenž zastřelil dva lidi, vzorovou karikaturu bílého rasisty s puškou, a...

Pět nejčastějších chyb, které Češi dělají v penzijním spoření

Premium Ve starém „penzijku“ si na důchod spoří více než tři miliony Čechů a v nových fondech už přes 1,3 milionu lidí. Stát...

Strach se do lidí pouští jako jed. Horší než covid je hysterie, říká herec Dušek

Premium Je hercem, režisérem, scenáristou, moderátorem. Renesančního ducha zřejmě Jaroslav Dušek zdědil po svém rodu s modrou...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Mohlo by vás zajímat