Chceme náš příběh vyprávět ještě velmi dlouho, říkají producenti Živých mrtvých

LN: Čtvrtá řada Živých mrtvých: Počátku konce je jiná, než ty předchozí. Z dramatu o přežití jste udělali tak trochu westernovou podívanou.
CHAMBLISS: To je pravda. To, co s Ianem (Goldbergem, pozn. aut.) na celé té značce Živých mrtvých máme rádi nejvíc, je fakt, že producent spolu s divákem nikdy neví, co se stane dál. Kterou osadu nechají scenáristé padnout? Jaké bizarní nemrtvé si maskéři vymyslí? Proto s každou novou sérií vidíme možnost, jak změnit zasazení a přinést tak do Živých mrtvých něco zcela nového. Něco, co jsme ještě nikdy neudělali. 

LN: K seriálu jste se dostali až v jeho průběhu, že?
CHAMBLISS: Přišli jsme k začátku čtvrté série a hned jsme se do seriálu snažili nějak vložit svou vizi. Kolem toho se samozřejmě musely točit všechny změny. Chtěli jsme se v ději více věnovat pocitu odloučení, samoty a beznaděje, které naše postavy zažívají. To jsou témata, která nám seděla do celého toho westernového ladění a nehostinné pustiny. 

LN: Takže proto se teď seriál natáčel v Texasu.
CHAMBLISS: Přesně. Třeba z takového fanoušky oblíbeného Johna Dorieho (hraje ho Garret Dillahunt, pozn. aut.) jsme díky širokému westernovému klobouku udělali pistolníka a kovboje. Kamera je nyní i mnohem statičtější  a záběry delší. To má celé evokovat westernové klasiky, jako byly filmy Sergia Leoneho. Doufáme, že se nám podařilo seriálu vtisknout novou identitu. 

LN: Takže i v dalších sériích budou Živí mrtví: Počátek konce takovým temnějším westernem?
GOLDBERG: Natáčíme teď ve městě Austin v Texasu, ale nezůstaneme tam. Seriálové postavy jsou neustále v pohybu. Tím spíše, že je v druhé polovině čtvrté série popohání obrovská bouřka s hurikánem. (smích) Takže v Texasu úplně nezůstaneme. Postavy se navíc nejspíš rozdělí a budou muset bojovat i s přírodními živly, ale nechci toho prozradit moc. Těšíme se, až diváci uvidí všechny ty nové lokace, které jsme pro ně přichystali. 

LN: Slyšel jsem ve svém okolí lidi říkat, že nemrtví byli v kurzu tak před deseti lety a teď jich je všude moc. Ať už je to ve filmech, seriálech nebo videohrách. Jaký je váš recept na to, aby seriál stále působil svěže?
CHAMBLISS: Vždycky se s Ianem snažíme myslet na to, aby seriálové postavy působily věrohodně. Jejich jednání musí být logické a motivace uvěřitelná. Když máme tohle všechno, tak ti nemrtví jsou trochu taková třešnička na dortu. O těch je ten seriál vlastně jen vzdáleně. Máme devět sérií Živých mrtvých a čtyři série Živých mrtvých: Počátku konce - už toho hodně bylo uděláno a ve scénáři napsáno. Tou největší překážkou je tak přijít s něčím originálním. Hodně času trávíme posedáváním a ptaním se: „Co jsme v Živých mrtvých vlastně ještě neviděli?“ Hlavně ale chceme, aby byl seriál především zábavný. 

Hodně promýšlíme právě i jednotlivé nemrtvé, ačkoliv jsem právě vlastně řekl, že nejsou tak důležití. Chceme, aby každý chodec (anglicky walker, označení jednotlivých nemrtvých) byl sám o sobě kus příběhu. Chceme, aby i jejich zabíjení bylo originální. Ve čtvrté sérii jsme například vytvořili nemrtvé porostlé mechem nebo nemrtvé plné ostnů z kaktusů. Všechny tyhle věci dávají nemrtvým jejich vlastní malou identitu. 

LN: Takže je to pro vás splněný sen? Je to vlastně takové hraní si s hračkami.
GOLDBERG: Rozhodně! Byli jsme s Adrewem fanoušci Živých mrtvých ještě, než jsme se k nim dostali jako producenti. Prosadit své vlastní nápady je samozřejmě výzva, ale ano, je to takový splněný dětský sen. 

LN: Takže jste byli fanoušci nemrtvých, když jste byli dětmi?
GOLDBERG: Máme oba hodně rádi filmy režiséra George Romera, Sama Raimiho nebo Dannyho Boylea. Jsme vlastně ohromnými fanoušky všeho, co má s nemrtvými něco společného. Ale jak již Andrew říkal, pro nás jsou nemrtví v našem seriálu důležití převážně jen kvůli tomu, jak ovlivňují příběhy samotných postav, ostatních přeživších.  Pokud jsme schopni vyprávět uspokojivý příběh, který se neustále někam posouvá a emočně vyvíjí, pak jsme svoji práci splnili.

LN: Tady se nabízí jednoduchá otázka - jaké postavy jsou tedy vaše nejoblíbenější?
GOLDBERG: To je jako když po nás budete chtít, abychom mezi svými vlastními dětmi vybrali to nejoblíbenější. Všechny postavy mají něco do sebe. Byl jsem ale velkým fanouškem Morgana Jonese (hraje ho herec Lennie James, pozn. aut.) z původních Živých mrtvých a proto jsem rád, že ho můžeme divákům nově přinést i v našem seriálu. Velká zábava je také psát příběh pro již zmíněného Johna Dorieho. Koneckonců bych zde ale mohl vyjmenovat snad každého. 

LN: Fanoušci si na fórech stěžují, že důležité postavy zabíjíte rychle a nečekaně. Že jste v podstatě přebrali tuto štafetu po Hře o trůny.
CHAMBLISS: Smrt postav není něco, co by se mělo brát na lehkou váhu. Pro nás to není o tom možném šoku, který divák utrpí. Ta ztráta musí sloužit něčemu většímu v rámci příběhu - jak se s ní například vyrovnají ostatní postavy.

LN: Dali vám fanoušci už něco takového „sežrat“? Dostali jste například nenávistný e-mail?
GOLDBERG: Máme velké štěstí, že je naše fanouškovská komunita soudržná a slušná. Smrt postav na ně samozřejmě silně dopadá, ale zvládají to. Ale jak říkal Andrew, neděje se tak kvůli šoku pro diváky. Když někoho zabijeme, tak chceme, aby se tak stalo z logických důvodů. Z té smrti pak vyvodíme logické důsledky. Naši fanoušci to berou a nenávistné e-maily nám neposílají. 

LN: Víte už, jak celý seriál skončí?
CHAMBLISS: Doufáme, že náš příběh budeme moct vyprávět ještě velmi dlouho. Máme ještě hodně věcí, které chceme divákům prostřednictvím seriálu sdělit, takže na úplný konec ještě zdaleka nepomýšlíme. Dokud budou mít diváci zájem, tak s naším příběhem končit nebudeme.