Podobné chvění jsem na hlavní bráně festivalu nezažil nikde jinde a nikdy předtím. A dlužno dodat, že jsem včera nebyl jediný. I když na obrovské hlavní scéně právě začínal Rufus Wainwright, velký počet příchozích lačně zamířil co nejdřív prozkoumat všechna zákoutí Dolní oblasti Vítkovice, než se setmí. A mám jediný pocit: nadšení.
Pořadatelům se totiž návštěvníky podařilo vtáhnout přímo do systému rezavějících vysokých pecí, ohnutých trub nebo zděných hal dýchajících příběhy tisícovek slévačů a dalších dělníků. Některé scény jsou jakoby zaklíněné ve spleti obrovských potrubí, což ve výsledku působí nesmírně intimně.
Po dlouhé prohlídce jsem se neubránil srovnání s německým festivalem Melt!, který probíhá také tento víkend. Na umělém poloostrově Ferropolis se zase hudba rozpíná mezi industriálními velkorýpadly. Ale Colours zašly dál. Kde v Německu dimenze pro běžného návštěvníka končí (rozuměj několik metrů před velkostroji), v Ostravě se hudební vesmír rozpíná přímo v srdci nepřehledného a zkorodovaného systému. A posluchači jsou jeho plnohodnotnou součástí.
Zahánění zlých duchů akordeonem
Co nabídl první den programu Colours 2012? Wainwright byl na zahájení ideální volbou, jeho nenáročné a líbivé melodie snad nemůžou vadit nikomu. Ovšem během chvíle byla v Ostravě ke slyšení i odvrácená strana současné hudby. Smyčcové kvarteto Kronos Quartet společně s elektronikem Samuli Kosminenem a akordeonistou Kimmo Pohjonenem.
Zdánlivě poslechový koncert promyšleně gradoval až do transu, kdy Pohjonen jako laponský šaman v křečovém tanci a s opakujícími se mantrami zaháněl zlé duchy. Bohatou energii jeho sólům dodávaly smyčce, které v podání Kronos Quartetu bijí silněji než tympány. Co by v případě každého jiného festivalu vypadalo jako snobská póza pořadatele, to se na Colours ukázalo jako zcela přirozené vystoupení.
Stejně tak uspěli i Mogwai, kteří v Ostravě rozpoutali gradující a zdánlivě bezobrysnou sonickou bouři. Ta postupně získávala obrysy bolestných kytarových rifů.
Vyvrcholení čtvrtečního programu měli obstarat Infected Mushroom původem z Izraele. Jejich set se rozjel chvíli po půlnoci a stárnoucí fanoušci psytranceu měli vůbec poprvé možnost vidět své idoly z mládí v Česku. Rozmáchlá show však často ztrácela dech. I když atmosféru rozpáraly divoké taneční beaty, až nebezpečně pravidelně se vkrádal pocit prvoplánovosti.
Frontman a zpěvák Amit Duvdevani prokládal každé provolání k fanouškům vulgaritou, ale chybělo mu na uvěřitelnosti. Vrcholem jejich koncertu byla rozdivočelá starší skladba Becoming Insane s kytarovým sólem a rovným tanečním podkladem. Po většinu ostatního času připomínali Infected Mushroom spíš německou stadiónovou kapelu Scooter než emblém psytranceu. I přesto, že dav pobavili drum´n´bassem a dubstepem. Opět ale s přízviskem „rádiový“.
Tak skončil den prvý.
Colours of Ostrava 2012 si už připsaly i prvního absentéra, ze zdravotních důvodů odřeklo účast pražské elektronické duo Prince of Tennis.
