Autor článku nejprve přibližuje obsah celého projektu. V „Dovolené v Protektorátu“, osmidílné televizní sérii, jsou tři generace jedné rodiny poslány „zpět časem“ na farmu v horách v roce 1939, kdy německá invaze proměnila zemi na Protektorát Čechy a Morava. Tady musí nejen zvládnout přežít v tehdejších životních podmínkách a s tehdejším vybavením, ale také se popasovat s morálním a fyzickým nebezpečím života pod nacistickou vládou. Německé jednotky (hrané herci) vykopávají jejich dveře uprostřed noci. Místní vesničané je udávají gestapu. Potýkají se s nedostatkem jídla. Podmínky jsou drsné.
Pokud účastníci přežijí všech osm epizod a dva měsíce natáčení, mohou získat až 40 000 $, podle toho, jak se jim podaří plnit týdenní úkoly, které mají předepsané, jako třeba dojení krávy.
Tento koncept pomohl podle reportéra New York Times získat seriálu početné domácí televizní publikum (první epizodu sledovalo kolem půl milionu lidí), ale spojením temného období historie s televizní zábavou si vysloužil také silné negativní reakce, a to jak u českých kritiků, tak po celém světě. „Pozornost jsem očekávala, proto jsme konečně také program dělali. Ale tohle je docela výjimečné,“ cituje list režisérku a autorku projektu Zoru Cejnkovou.
Nová reality show České televize Dovolená v protektorátu
NY Times uvádějí také reakci listu The Times of Israel, který napsal, že „naštěstí pro rodinu se s jejími členy nebude zacházet tak, jak se to dělo 82 309 Židům, kteří žili za protektorátu a byli deportováni do koncentračních táborů“.
Tyto kritiky jsou podle autorů projektu nespravedlivé, založené na emocionálních reakcích na základní myšlenku, a nikoliv na konkrétní výsledek, píše NY Times. “Je to téma, které je opravdu trochu kontroverzní,“ citují noviny generálního ředitele ČT Petra Dvořáka. „Ale i takové vážné téma může být nahlíženo novou cestou. Můžeme poučit lidi o životě v této době způsobem, který skutečně budou chtít sledovat,“ říká Dvořák.
Anketa
Líbí se vám televizní pořad Dovolená v Protektorátu?
Už název série vyvolává podle NY Times kritiku. Léta protektorátu byla krutá a dehumanizující doba. Nebyla to žádná dovolená, dodává autor článku. Ale podle autory projektu Zory Cejnkové byl právě toto záměr. „Poutá to pozornost, což jsme chtěli,“ cituje list Cejnkovou.
Podle NY Times se kritiky na program od doby, co se začal vysílat, proměňují, mnozí čeští historikové však zůstávají k původní ideji kritičtí. „Nemá to co dělat a historií nebo s vyprávěním příběhů z té doby. Je to jen hra,“ citují NY Times Mikuláše Kroupu, ředitele Post Bellum, pražské neziskové organizace, která dokumentuje vzpomínky válečných veteránů. Historický poradce seriálu Jan Boris Uhlíř televizní sérii brání: „Silně nesouhlasím s kritiky, kteří říkají, že nějaká část programu byla zjednodušená. Samozřejmě jsme nešli do extrémů,“ cituje list historika.
  |
Jak píše NY Times, sama režisérka je toho názoru, že problém mohl vzniknout tím, že Česká televize původně projekt prezentovala jako „reality TV“ což vyvolává očekávání lehkovážnějšího přístupu. Podle ní se jedná spíše o „docu-reality”. Pořad měl být zábavný, ale i edukativní. „Chtěli jsme, aby si diváci kladli otázku - Co bych v té situaci dělal já?“, říká Cejnková.
List cituje také historika Stanislava Kokošku, který prohlásil, že tvůrci pořadu by udělali lépe, kdyby si zvolili jiné historické období.
Reportáž zakončuje list NY Times rozhovorem s hercem Petrem Klimešem, představitelem šéfa gestapa. Ten si za účastí v sérii stojí. „Byl jsem přesvědčen, že půjde o dobrou show, jinak bych se toho nechtěl účastnit,“ říká Klimeš. „A myslím, že podle reakcí mých vlastních dětí mohu potvrdit, že to opravdu funguje. Učí se z toho.“
