Pro připomenutí. Luxusně vybavené boxy cédéček nebo elpíček, doprovázené obsáhlými publikacemi s řadou rozborů nahrávek, vzpomínek účastníků případně komentářů samotného Bowieho vycházejí v edici nazvané Era od roku 2015. Byly tedy naplánovány a autorizovány ještě za zpěvákova života.
Doposud byly k dispozici čtyři: Five Years (1969–1973), Who Can I Be Now? (1974–1976), A New Career in a New Town (1977–1982) a Loving the Alien (1983–1988), přičemž posledně jmenovaná kolekce se objevila v roce 2018, zatímco do té doby vycházel vždy jeden díl ročně.
Už se zdálo, že byla ediční řada Era přerušena, či snad dokonce předčasně ukončena, aktuální box Brilliant Adventure se objevil tak trochu překvapivě. Samozřejmě příjemně překvapivě. Plány vydavatelství Warner Music pak hovoří o tom, že v roce 2023 řadu zakončí šestý, zatím nepojmenovaný díl, který shrne finální etapu zpěvákovy tvorby v letech 2002–2016.
Box Brilliant Adventure tvoří dohromady jedenáct CD, rozdělených do několika podskupin. Základem jsou tituly, které kopírují původní verze řadových studiových alb a znějí v aktuálně remasterovaných podobách, tedy alba Black Tie White Noise, The Buddha of Suburbia, 1. Outside, Earthling a ‚hours...‘.
DAVID BOWIE: BRILLIANT ADVENTURE (1992–2001) vyd. Warner Music 2021 |
Ty doplňuje pro tyto boxy už tradiční doplňkový titul Re:Call, v tomto případě trojalbový, obsahující nejrůznější singlové a rádiové verze albových songů i singly na řadovkách nevydané, stejně jako například filmové písně a remixy. Do rozšířené podoby dvojalba se rozrostl skvělý živák BBC Radio Theatre, London, June 27, 2000 (zkrácený záznam vyšel na trojCD Bowie at the Beeb). A nakonec: součástí boxu je také jedno z Bowieho „ztracených alb“, které natočil v roce 2000 a nikdy za života nedotvořil a nevydal.
Nese název Toy a kromě toho, že je součástí tohoto boxu, vyšlo také samostatně v podobě trojdisku doplněno dalším materiálem k nahrávkám se vztahujícím. Vydavatelství a vůbec Bowieho dědicové přistupují ke zpěvákovu odkazu velmi aktivně, od jeho smrti nemine rok, aby nevyšlo hned několik různých většinou velmi povedených exkluzivních edic zajímavého materiálu.
V této souvislosti je třeba také připomenout, že začátkem letošního roku byla zveřejněna zpráva, že dědicové pozůstalosti Davida Bowieho prodali autorská práva na jeho skladby firmě Warner Chappell za více než 250 milionů dolarů (cca 5,5 miliardy korun).
Zpět k avantgardě
Bowieho studiová tvorba v 90. letech je jednou z nejzásadnějších etap v jeho kariéře. Po osmdesátkových úkrocích k popu, které mají svůj vrchol na albu Let’s Dance (1983), se tvůrce proslulý žánrovou neposedností, touhou experimentovat a schopností zpřístupňovat širokému publiku postupy ze světa avantgardní hudby (což měl společné třeba s Beatles) opět vrátil ke směrům tak či onak stojícím mimo hlavní proud, často vysloveně alternativním. Což se nevylučovalo s Bowieho úspěšností, hitmakerstvím a vlivem na celou světovou hudební scénu.
Samozřejmě, „devadesátkami“ do značné míry hýbala elektronika. Tu v různých formách používal Bowie samozřejmě i v předchozích érách, tentokrát ale vysloveně chytal aktuální trendy. Projevuje se to už na albu Black Tie White Noise. Albem The Buddha of Suburbia, původně zamýšleném jako soundtrack, se rozmáchl zcela mimo mantinely a svým způsobem modernizoval to, jak pracoval na své slavné berlínské trilogii z druhé poloviny 70. let.
Obě alba byla ale jen nadechnutím před dvojicí desek následujících, které patří k tomu nejlepšímu, co v té době vzniklo. Nejprve album 1. Outside, které ovlivnil po dlouhé době se navrátivší producent Brian Eno a které přináší koncepční celek postavený na elektronice, moderním a přitom ne okatě módním zvuku. Škoda že původně zamýšlené další dva díly zamýšlené trilogie nikdy nevznikly.
Místo toho však následoval dodnes úchvatný titul Earthling, který dokázal něco, co se do té doby zdálo nemožné. Bowie díky svým novým písním, z nichž nejslavnější je Little Wonder, smířil milovníky elektroniky s jejími odpůrci. Pro mnohé posluchače tehdy bylo právě Earthling prvním vstupem do světa elektronických rytmů a zvuků, zvláště v kombinaci s neuvěřitelně inspirativní kytarou Reevese Gabrelse, dnes člena The Cure.
Earthling patří k vůbec nejzásadnějším albům kariéry Davida Bowieho. Na rozdíl od následujícího ‚hours...‘, které základní diskografickou řadu v tomto boxu uzavírá a přináší vlastně „úplně normální písničky“, za které by sice každý druhý prodal vlastní děti, ale na osobnost kreativity Davida Bowieho byly přece jen krokem zpět.
