Digitální umělecká díla jsou součástí muzejních sbírek už celé roky a tento trend se bude pravděpodobně dále rozšiřovat. Ale co budou muzea dělat, až se starý software nebo hardware začne potýkat s problémy kompatibility nebo poruchami? ptá se německý list Deutsche Welle.
Návštěvníci se nyní mohou propracovat džunglí digitálních uměleckých děl ve Středisku pro umění a média (ZKM) v Karlsruhe. Obrovská stěna z 50 televizních obrazovek tu bliká, jako by někdo neustále přepínal programy.
Vedle ní mohou lidé sednout na skutečné kolo a šlapáním projíždět virtuálním světem mezi slovy promítanými na velké plátno. Vyzkoušet také mohou aplikaci pro iPhone a vytvořit si náhodnou malbu. Za několik let však už může být většina exponátů nefunkční.
Jak nahradit výrobek, který už není na trhu?
"Během posledních deseti let jsme si museli přiznat, že možnost představovat tato díla čím dál tím víc mizí, že ztrácíme možnost ukazovat tato umělecká díla veřejnosti," řekl kurátor výstavy Bernhard Serhexe.
Výstava představuje deset ukázkových studií ze společného švýcarsko-francouzsko-německého projektu, který testuje různé strategie uchovávání digitálního umění. Jeden z příkladů je obzvlášť názorný. "Jde o tu sestavu televizí pocházejících ze začátku 90. let, které už na trhu nejsou," dodal Serhexe.
Ve snaze bojovat proti nedostupným výrobkům ZKM, stejně jako další obdobné instituce, zoufale shromažďuje zásoby náhradních dílů. Před časem například koupila tisícovku starých televizí. Nahlédnutí do muzejního skladiště plného starých elektronických zařízení a součástek pak vypadá jako návrat v čase.
Díla závislá na elektronice mají omezenou životnost.
"Máme spoustu věcí, například staré počítače Macintosh nebo uživatelské rozhraní MIDI, a taky audio vybavení nebo takové součástky, jako jsou kontrolky používané v technologickém vybavení muzea," řekl hlavní technik střediska Martin Häberle. Ten spolu s kolegy neustále pátrá po starých součástkách na internetovém dražebním serveru eBay i prostřednictvím specializovaných elektronických dealerů. Ale v jednu chvíli součástky jednoduše dojdou a vyvstane tak problém, jak umělecké dílo udržet v chodu.
"Máme programy, které jsou desítky let staré a na nových počítačích neběží. Co můžeme udělat, abychom zastaralý program udrželi v chodu?" říká Häberle o své práci. Jedním řešením je přepsat zdrojový kód, ale najmout programátory, kteří si ještě dovedou poradit se starými kódy, je vždycky nákladné. Přinejmenším část digitálních uměleckých děl tak má před sebou zřetelnou hranici své životnosti.
Expozice v Karlsruhe potrvá do 12. února 2012, poté se přesune do francouzských měst Bourgogne a Štrasburk
