Pondělí 7. října 2024, svátek má Justýna
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Kultura

Divoká jízda na motokáře nebo filozofující discorevue. Letní Letná má pro každého něco

Projekt ONtestrosterON foto: Letní Letná

Festival Letní Letná, na němž budou akrobati předvádět své neuvěřitelné kousky až do 1. září, má několik tváří. Tou nejznámější (neboť nejvíce recenzovanou) jsou představení mezinárodních hvězd špičkové úrovně. Pozadu ale nezůstávají ani tuzemští performeři a byla by škoda je přehlédnout.
  17:10

Pokud se soustředíte na představení zahraničních hvězd, rodinná návštěva vás může přijít na pěkných pár tisíc, a to nejen za vstupenky, ale i za občerstvení. Ale – o čemž svědčí pochvalné recenze – stojí to za to.

Dostupnější jsou představení věhlasných českých performerů (z těch nejznámějších Losers, La Putyka, Holektiv či Bratři v tricku) a k nim každoročně přibývají další skupiny mladých i nejmladších českých akrobatů, z nichž mnozí jsou absolventi zahraničních odborných škol.

Organizovaný chaos na trampolíně. Představení Cirque Inextremiste je velký nápor na divákovu pozornost

Běžné je, že se se jmény performerů setkáváme v různých sestavách, ať už specificky českých, či mezinárodních. Jedním z projektů, který měl na letošní Letní Letné premiéru, byla mužská záležitost pod názvem ONtestrosterON skupiny Jana Jiráka Feel the Universe v koprodukci s ostravským BoCirkem.

To, že režisérkou je žena – Eliška Vavříková, nepřekvapí ty, kdo sledují Letní Letnou pravidelně. Loni totiž Jirák společně s Vavříkovou představili projekt Tečka, variaci moderního fyzického divadla na motivy obrazu Planeta Země Michala Singera.

Exhibice maskulinity a mladistvého ega

Nový projekt plánovaný původně rovněž jako sólo doznal změny, když do něj zasáhla možnost získat motokáru, která má v inscenaci nejen symbolický, ale i praktický význam.

A ukázalo se, že více performerů bude ku prospěchu věci. Nakonec se tedy sešla čtveřice Jan Jirák, Adam Holub, Jindřich Kopidol a Toman Equilibre a jako překvapení na konci i živá podoba obrazu muže s helmou, kterou ztvárnil autor Michal Singer.

Kromě smutného závěru, vypovídajícího o ne zcela vyjasněné smrti jednoho z idolů, jde ovšem především o představení plné vypracovaných mužských těl (která se chlapci nebojí ukázat), rozmanitých kousků pozemní akrobacie, break dance, hands stand, akrobatických cviků na motokáře zavěšené nad scénou a poté i divoké jízdy motokáry po ploše, body percussion a chvílemi až klaunských výstupů na téma maskulinity a exhibice mladistvého ega, to vše propojeno s promluvami jednotlivců na téma tužeb a obav mladých mužů.

Je to podívaná velmi pestrá a chvílemi zábavná, i když celkový tvar – jak se zdá – ještě není zcela usazený.

Báječně blázniví klauni vás chytí a nepustí. Francouzští Les Rois Vagabonds řádí na Letné

Ostruhy popularity si na Letní Letné, ale i během roku na rozmanitých festivalech dobývají mnozí další a někdy se nestačíme divit, jak mnoho pohybově zdatných i tematicky nápaditých performerů u nás působí.

K jejich řemeslu patří i to, že nabízejí jak představení v interiéru, tak na open-air prostoru. To je pak příležitost i pro chudší diváky, neboť vstupné je dobrovolné (i když dívky s papírovými válci, které vybírají peníze, mají co dělat, aby stačily oběhnout všechny diváky ochotné vhodit nejen mince, ale i bankovky).

Na letošním festivalu byly mj. k vidění dva projekty spolků AirGym Art Company a LaClara. Přitom k těmto produkcím stačila cca pět metrů vysoká stojka s držáky na šály, svižná muzika, energií nabití performeři.

Koloběh života v rytmu disco

AirGym Art Company, spolek s proměnlivým obsazením (tentokrát Emilie Benešová, Kateřina Horová, Bára Pintérová Bartoňová, Jaroslav Dolejší, Tomáš Pintér), představil svět na pomezí světla a tmy, tedy na pomezí reality a snu pod názvem Chiaroscura (Šerosvět).

Akrobacie se odehrává jak na šálách, tak na zemi. Není ani třeba hledat přesný smysl toho, co vidíme, jde spíše o hravost, překvapivé akrobatické figury a tajemství, které si každý divák může vykládat po svém.

Stejné místo a stejný dispoziční plán posloužil i plenérovému představení ReLife, za nímž stojí spolek LaClara. Performerka Klára Hajdinová jej sice založila teprve loni, ale v oboru je známa už od roku 2012.

Příznivci nonverbálního divadla si bezpochyby připomenou její sólové představení V kruhu, v němž se performerka v kombinaci fyzického divadla a slova vyznává z dlouholetého boje se svým handicapem, či z open-air produkcí Circo Frico, kde vystupuje se svým životním partnerem Mattiou Comisso.

Nejnovější produkce ReLife má rekreační nádech, i když se zabývá tématem balancujícím na pomezí života a smrti, a možnosti znovuzrození. Tato discorevue, jak ji nazvala sama autorka, je postavena na kombinaci slova a interakce s diváky, využívá velmi rozmanitých vyjadřovacích prostředků – od interaktivních moderátorských vstupů Kláry včetně pěveckého intermezza přes prvky pozemní i závěsné akrobacie až po závěrečné znovuzrození jednoho z diváků: vtipně komponované vyklubání z pomyslné kukly ve vznášejícího se motýla.

S trochou kalkulace a zároveň nadhledu je tu využito k roztleskání diváků známých discohitů, ale zároveň nepřijdeme ani o malé zamyšlení nad věcmi, které nás přesahují. Diváci tedy mohou společně s performery zkoumat i spoluprožít nekončící koloběh života, smrti a znovuzrození.

Autor: