Scénář projektu vychází ze stejnojmenné prózy autora s poněkud provokativním pseudonymem Elsa Aids (1981). Text se objevil na knihkupeckých pultech na počátku této dekády. Literární kritička Olga Stehlíková ho charakterizuje jako „až věštecky přijímací pohled na rozblácenost existence“, režisér jevištního díla na něm oceňuje kromě sžíravé autorovy upřímnosti v charakteristice vlastních rozporů i selhání také „popis Čech jako vyprahlé krajiny, kterou dusí tuny slevových letáků, titulky bulvárních novin a paranoidní výkřiky z internetových fór“.
Do prostoru divadelního sálku, připomínajícího igelitovým vystláním stěn hygienicky aseptické pracoviště, vcházejí herci v neforemných umělohmotných pláštích (jeden v zeleném, druhý v modrém) a přinášejí si sedátka, známá jako sklápěcí okruží záchodových mís.
