Orhan Pamuk vystoupí v rámci středečního úvodního galavečeru na Nové scéně, v pátek bude od 16:00 podepisovat své knihy v knihkupectví Luxor.
Poslední nobelista tuto akci ozdobil před třemi lety. Tehdy byl hostem čínský autor Kao Sing-ťien, kterého úspěch českých překladů jeho knih do České republiky přivedl hned několikrát.
Pořadatelům Festivalu spisovatelů Praha se v minulých letech podařilo českým čtenářům osobně představit i další nositele Nobelovy ceny, třeba v roce 1999 britského dramatika Harolda Pintera. Roku 2004 přijela jihoafrická spisovatelka a bojovnice proti apartheidu Nadine Gordimerová.
První portugalsky píšící autor, který Nobelovu cenu získal, José Saramago, byl hostem pražského festivalu už v roce 1994 a o dva roky později zahajoval program přehlídky nigerijský dramatik Wole Soyinka, který cenu získal v roce 1986.
Básně a výhružky
Na festivalu ale během jeho historie vystoupili další autoři, o kterých se jako o možných příštích kandidátech na Nobelovo ocenění spekulovalo či spekuluje - například syrský básník Adonis nebo kanadská prozaička Margaret Atwoodová.
Velkou událostí byla i návštěva spisovatele Salmana Rushdieho v roce 2001; toho kvůli výhrůžkám ze strany muslimských fundamentalistů, kteří odsoudili jeho román Satanské verše, všude doprovází ochranka.
Mistr ožehavých tématTaké tvorba Orhana Pamuka má politické konotace. Nejen ve svých románech se dotýká problémů současného Turecka, jako jsou třeba politický islamismus či kurdský separatismus. Až před soud ho dovedlo interview pro švýcarský týdeník v roce 2005, v němž prohlásil, že v Turecku byl (v letech 1915 až 1917) zavražděn milion Arménů a v následujících desetiletích 30.000 Kurdů. Trestní řízení, v němž mu hrozily až tři roky vězení za urážku národní identity, bylo nakonec zastaveno. Nacionalisté mu ale vyhrožovali tak, že mu policie přidělila ochranu. Když Pamuk získal v roce 2006 Nobelovu cenu, nebylo to velkým překvapením, jeho jméno se mezi kandidáty objevovalo pravidelně. Během zmíněného procesu, ostře sledovaného v zahraničí, se stal symbolem boje liberálního, proevropského Turecka proti Turecku nacionalistickému, svázanému starými tradicemi a rituály. V době udělení ceny nebyly Pamukovy knihy v českém překladu k dispozici, začaly ale vycházet záhy a dnes má český překlad sedm z deseti jeho knih, šest z nich vydalo Argo. Obecně jeho tvorbu charakterizuje prolínání východního a západního světa, různých historických rovin či snu s realitou. |
