Neděle 7. srpna 2022, svátek má Lada
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Kultura

Druhý ročník Pop Messe potvrdil dobrý start nového festivalu

Pop Messe 2022: Kae Tempest foto: Martin Zeman

V brněnském areálu Za Lužánkami a v sousedícím Bobycentru se minulý pátek a sobotu uskutečnil druhý ročník festivalu Pop Messe. Akce se ještě některé věci učí, v čem by ale naopak mohla mnoha jiným domácím hudebním přehlídkám dávat hodiny, je dramaturgie. Pestrá, převážně ryze současná, v mnoha ohledech i objevná a odvážná.
  17:43

Na první dojem působí bývalý fotbalový stadion Zbrojovky Brno hodně smutně, je to de facto zřícenina, jejíž polorozpadlé ochozy jsou obrostlé náletovými dřevinami. Po chvíli pobytu, spojeném s přecházením mezi dvěma hlavními scénami, ale návštěvník začíná vnímat určité kouzlo tohoto prostoru, vlastně ne nepodobné vítkovickému industriálnímu areálu, v němž probíhají Colours of Ostrava, byť ten brněnský je neporovnatelně menší.

Bodem k dobru pro pořadatele je nabídka cateringu, na hony vzdálená tradiční festivalové trojčlence „klobása - čínské nudle - langoš“ a dělající čest aktuální pověsti Brna coby hlavního města českých gurmetů. Přidat do dalších ročníků by naopak pořadatelé určitě mohli v nabídce nápojů, jak nealkoholických, tak míchaných alkoholických a v neposlední řadě vína, jehož absence byla pro řadu návštěvníků citelná.

Je otázka, jak umějí pořadatelé Pop Messe „poroučet větru dešti“, ale oproti opravdu strašidelné předpovědi, která ještě uprostřed týdne slibovala na pátek i sobotu prakticky nepřetržitý déšť, ve skutečnosti během hlavního času konání odpoledne, večer a v první polovině noci ani jeden den nespadla ani kapka.

Přesto je dost možné, že obavy z propršeného festivalu odradily potenciální návštěvníky, kteří si za poslední rok zvykli rozhodovat se o návštěvě kulturních podniků na poslední chvíli (a podle mnohých pořadatelů je takových lidí oproti minulým letům mimořádně mnoho).

Jinak si těžko vysvětlit, že tak kvalitně obsazený hudební festival, jehož dramaturgické parametry snesou skutečně evropské měřítko, přilákal tak sotva třetinu možné kapacity. S povzdechem, že absentéři byli sami proti sobě, nevystačíme, neboť návštěvnost festivalu je samozřejmě klíčová pro jeho další existenci. A zrovna Pop Messe by mělo dostat možnost existovat a rozvíjet se dál.

Rap i rock

Pro mnoho návštěvníků bylo předem Pop Messe „tím festivalem, kde vystoupí Skepta“. Britský raper s nigerijskými kořeny byl bezesporu momentálně nejproslulejším jménem programu a jeho velmi energické vystoupení s až útočnou světelnou show strhlo asi nejvíc návštěvníků festivalu, kupodivu napříč všemi věkovými kategoriemi.

Po odjezdu z Brna bude ale naopak možná leckterý návštěvník na Pop Messe vzpomínat jako na „ten festival, na kterém hráli Kae Tempest“. Básnířku, raperku a performerku, jež se cítí být nebinární bytostí a hovoří o sobě v množném čísle, doprovázela jen občas přizpěvující klávesistka a operatérka s elektronikou, vystoupení na pomezí ostrého rapu, občas zklouzávajícího k melodickému „skorozpěvu“ a recitace nefázované potřebou držet se přesně rytmických beatů, svou otevřeností a upřímností doslova přibilo k zemi.

Kae Tempest je naprosto okouzlující osobnost, jež ani v nejexaltovanějších okamžicích svého rapu nepůsobí agresivně, je spíš zosobněním člověka, o jehož slovech, podaných nebývale intenzivní formou, je třeba přemýšlet.

Zjevně hlavně proto, aby pořadatelé přitáhli také „starší a pokročilé“, pozvali britskou skupinu Ride, legendu žánru shoegaze. Svojí pověsti (a vzpomínkám na rané devadesátky) nezůstali nic dlužni, jejich vystoupení mělo potřebný atak a drive který ještě posilovaly pěvecké linky, silou se blížící až někam k Beach Boys.

Trochu matnější dojem naopak zanechali američtí postpunkoví Algiers. Kapela, která byla na českých pódiích k vidění už poněkolikáté, jako by se tentokrát až příliš utopila v psychedelické poloze svého projevu, z níž se pověstné charisma zpěváka Franklina Jamese Fishera vynořovalo jen občas.

Domácí hvězdy

Za zahraničními účinkujícími v mnoha případech nezaostávali ani domácí účinkující. Z těch nejzajímavějších nelze nezmínit Nauzea Orchestra, která si výborně poradila s nevděčnou pozicí jedné z prvních kapel na hlavní scéně už v pátek odpoledne. Ženskou hvězdou pátečního podvečera byla bezesporu Načeva s projektem zhudebněné undergroundové poezie, v tomto živém provedení výrazně přesvědčivějším než na albu Zdivočelí koně. Jejím mužským protipólem pak byl časově navazující a nesmírně zábavný domácí raper Smack One.

V sobotu se v krytém sále Bobycentra rozloučil se starým repertoárem Dunaj a Iva Bittová, která opět prokázala, že patří mezi nejlepší české rockové zpěvačky, přestože se většinu kariéry pohybuje v jiných žánrech.

Autor:

Tenkrát před 40 lety. Veteráni z Pitavalu Krampol, Zedníček a Frej vzpomínají

Premium Jak je to dávno, co se prvně Pavel Zedníček, Jiří Krampol a Ladislav Frej sešli na natáčení seriálu Malý pitaval z...

Žena má mít dítě, když je zamilovaná, říká psychogynekoložka Máslová

Premium Ženy dělají velkou chybu, když mateřství příliš plánují, tvrdí psychogynekoložka a internistka Helena Máslová. „Vhodná...

Nebezpečný pro Česko. Proč stát nechce uzbeckého zápasníka Muradova?

Premium Mnoho let hrdě nastupoval do klece i s českou vlajkou na zádech. V malém evropském státě prorazil do velkého světa...

Léto venku s eMiminem: Na co se těšit v 5. soutěžním týdnu?
Léto venku s eMiminem: Na co se těšit v 5. soutěžním týdnu?

Léto venku s eMiminem je tady! Každý týden budeme soutěžit o fantastické ceny v celkové hodnotě 298.000 Kč. Sdílejte své letní zážitky, hodnoťte...

Mohlo by vás zajímat