Mladá Alexandra Treseová je členkou starobylého rodu, jenž se dlouhá století specializuje na zneškodňování paranormálních hrozeb. Dívka řeší zločiny, zabíjí nestvůrné příšery a zachraňuje svět.
Monstra a situace, se kterými se hrdinka potýká, ale nejsou vybraná náhodně. Každé říká něco o filipínské současnosti a historii, má místo v ostrovní kultuře.
  |
Jedna z epizod například reaguje na současné problémy s policejní brutalitou v zemi. „Nejste žádní světce. Jsme pro vás jen čísly, statistikou,“ deklamuje jedna z postav seriálu, které právě policisté zastřelili bratra, zatímco posílá skupinu nemrtvých zaútočit na manilskou policejní stanici.
Zpráva Spojených národů z roku 2020 hovoří o zhruba osmi tisících obětech policejní brutality od chvíle, co se moci v zemi chopil současný prezident Rodrigo Duerte (2016). Duerte v zemi prosazuje přísnou protidrogovou politiku. Policie si ale nařízení využívá tak, že brutálně zasahuje i proti těm, u kterých je byť jen podezření.
V roce 2018 zemí otřásl případ sedmnáctiletého Kiana Delos Santos. Toho tři policisté ubili k smrti v jedné ze zapadlých manilských uliček. Satose obvinili z distribuce drog, ačkoliv ani přezkoumání případu nic takového nepotvrdilo.
Tvůrce předlohového komiksu Budjette Tan nicméně popírá, že se svým dílem pokoušel o politické komentáře. „Je zajímavé, jak se lidé dokážou vcítit do něčeho, co se událo před dlouhou dobou. Ten příběh jsme napsali před patnácti lety a nějakým způsobem, ať je to dobře, nebo špatně, je stejně aktuální i dnes,“ sdělil BBC.
Dítě upír
Nejběžnějšími příšerami celé série jsou takzvaní aswangové. Toto obecné označení pro bytosti z filipínského folklóru zahrnuje vlkodlaky, čarodějnice a jiné bestie. Jedno ale mají všechny společné - parazitují na lidech. Vysávají jim krev, požírají duši a hltají jejich maso.
V seriálu se objevuje i tiyanak, upír vypadající jako malé, deformované dítě s polorozpadlou kůží. Tato nemrtvá bytost ve folklórním podání přichází strašit matku, která ji potratila. V seriálu ale tiyanak touží po jakékoliv lásce místo té mateřské, která mu byla odepřena.
Potraty jsou na Filipínách, kde je 80 % populace praktikujících katolíků, ožehavým tématem. V zemi jsou zákroky přerušení těhotenství nelegální, ale údaje hovoří o tisícovkách zákroků provedených v utajení, často improvizovanými nástroji.
Podle Resta Cruze, profesora kulturní antropologie na univerzitě v Edinburghu, se v případě tiyanak spojily filipínské pověry s křesťanskou vírou, kterou do země přinesli Španělé v druhé polovině šestnáctého století.
Samotná hrdinka seriálu Alexandra Treseová je pak spojením dvou filipínských ideálů. Tím prvním je mandirigma, mužský ideál válečníka. Druhým je babalyan, ženský ideál šamanky a léčitelky. „Treseová je vlastně moderně pojatou předkolonizační šamankou,“ myslí si Bliss Lim, profesor filmových věd na Kalifornské univerzitě v Irvine.
