Čtyřiadvacet titulů vydaných v rámci „edice v trafice“ Lidových novin potvrdilo, že základní premisa tohoto projektu -totiž že noviny a knihy by se měly vzájemně podporovat - se ukázala jako velmi nosná. Lidé totiž knihy stále čtou, problém je jinde - v tom, že ceny knih odnaučily mnoho čtenářů chodit do knihkupectví.
Nejde pouze o to, že rozhlas, televize a filmy vyžadují po svých příjemcích daleko méně aktivity, než musí vynaložit čtenáři knih, nýbrž rovněž o finanční dostupnost - obvyklá cena jedné knihy totiž převyšuje nejen měsíční poplatek za rozhlas či televizi, ale také cenu lístku do kina. Projekt Edice Světová literatura Lidových novin tento problém odstranil - jeho tituly lze totiž zakoupit v novinových stáncích, a to za jednotnou cenu 99 korun.
Pěna dní a Divoké palmy
Po Robertu Merlem je nyní dalším reprezentantem francouzské literatury ve Světové literatuře Boris Vian. Edice přináší jeho nejslavnější román Pěna dní (1947), dojemný milostný příběh Colina a Chloe. Vian, velký jazzový nadšenec, mystifikuje, když tvrdí, že román napsal za pouhé tři dny, když pobýval v Americe.
Třetí řada edice Světová literatura Lidových novin | |
25. Arnošt Lustig: 26. George Orwell: 27. William Faulkner: 28. Anthony Burgess: 29. Toni Morrisonová: 30. Boris Vian: 31. Graham Greene: 32. Karel Čapek: 33. Virginia Woolfová: 34. Friedrich Dürrenmatt: 35. Saul Bellow: 36. Alberto Moravia: Jednotlivé tituly budou opět vycházet každý pátek, počínaje zítřkem. Edice bude pokračovat v jednotné grafické úpravě v pevné vazbě s přebalem. Knihy budou v prodeji vždy po celý týden v 9 tisících vybraných velkých prodejnách tisku v celé republice. Jeden svazek stojí 99 Kč. Komplet dvanácti knih si lze ale rovněž opět předplatit. |
Švýcarskou literaturu také poprvé reprezentuje Friedrich Dürrenmatt s dvěma „detektivkami“ se silným morálním akcentem Soudce a jeho kat (1979) a Podezření (1953).
O sedm titulů se rozdělila britská a americká literatura. Z té zaoceánské byl vybrán jeden z románů jižanského autora Williama Faulknera, nositele Nobelovy ceny za rok 1949. Divoké palmy (1939) předkládají dva proplétající se příběhy: první vypráví o milenecké dvojici na útěku - po neúspěšně provedeném potratu hrdinka Charlotta umírá a její partner přijímá trest nucených prací. Druhý příběh líčí povodeň a vězňovu snahu na loďce zachránit těhotnou ženu. Obětavý čin je však nakonec označen za pokus o útěk, a tak se po návratu jeho trest zvýší o dalších deset let.
Druhým americkým laureátem Nobelovy ceny je Saul Bellow, oceněný v roce 1976. Edice v trafice přinese jeho nejznámější román Herzog (1964). Literární vědec Moses Elkanah Herzog se po rozvodu se svou druhou manželkou uzavře do samoty vzpomínek a přemítání. Román se skládá z „neodeslaných dopisů“ a fragmentárních deníkových zápisů. Třetím americkým nositelem Nobelovy ceny v této řadě edice Světová literatura se pak stala Toni Morisonová. Spisovatelka, oceněná v roce 1993, v románu Milovaná (1987), který získal také Pulitzerovu cenu, vypráví tragický příběh o marném útěku černošské otrokyně Sethe a „dobrovolné“ snaze zavraždit vlastní děti.
Britskou literaturu zastupuje představitelka moderního románu první poloviny 20. století Virginia Woolfová a její román o jednom dni ze života Paní Dallowayové (1925). Nadechnout se (1939) je méně známý titul z bibliografie autora románů 1984 a Zvířecí farma George Orwella. Román ukazuje běžný život pojišťovacího agenta George Bowlinga. V předvečer války se snaží ze stereotypu osvobodit výpravou do kraje dětství.
Mechanický pomeranč a Čapek
Jádro věci je název románu Grahama Greena z roku 1948. Děj se odehrává na západním pobřeží Afriky a do popředí autor postavil padesátiletého policejního důstojníka Henryho Scobieho, jenž se v době manželčiny nepřítomnosti dopustí nevěry se svobodnou dívkou a jako katolík nakonec nevidí jiné řešení trýznivé situace než sebevraždu - předávkování léky. Nejslavnějším románem Anthony Burgesse se stal Mechanický pomeranč (1962), který v roce 1971 zfilmoval Stanley Kubrick. Příběh vypráví o antihrdinovi Alexovi, který se s partou podobných mladíků vyžívá v násilí a jenž je následně podroben „zklidňující“ léčbě.
Také třetí řada „edice v trafice“ má české zástupce - jednoho z nejvýznamnějších českých autorů, prozaika, překladatele, dramatika a redaktora meziválečných Lidových novin Karla Čapka a jeho utopickou prózu Krakatit (1924). K našim významným poválečným prozaikům pak bezpochyby patří Arnošt Lustig. Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou (1964) popisuje proradnou hru německých nacistů s bohatými Židy, kteří jsou připraveni nejprve o tučná konta, následně také o holý život. Právě tato novela zítra třetí řadu edice Světová literatura Lidových novin zahájí.