Masaryk nebyl tím „tatíčkem“, za kterého ho lidé mají. Byl to rváč, buřič a nemyslel si nic dobrého ani o svých kamarádech z politiky. Ostatně, údajně pohrdal i samotným Karlem Čapkem, jak v rozhovoru pro Lidové noviny řekl historik a scenárista Hovorů s TGM Pavel Kosatík. „Čapek skoro bezvýhradně přijal roli hlasu svého pána. Měl pro to ty nejchvalitebnější pohnutky – chtěl sloužit republice a pro něj republika rovnala se Masaryk. Totálně se mu oddal. Peroutka skoro naopak. Ten si uměl udržet distanc. Čapka si Masaryk mimochodem ani nijak zvlášť nevážil. Existují vzpomínky hradní archivářky Gašparíkové-Horákové, kde Masaryk v úzkém kroužku přátel mluví strašně úplně o všech kromě Beneše,“ míní Kosatík.
Film Hovory s TGM
EXKLUZIVNĚ: Jak se upravuje Masarykův vous? Podívejte se na fotografie z natáčení Hovorů s TGM |
Podzim 1928. Dva zamyšlení muži se prochází parkem, dva velikáni české historie. Kniha, kterou spolu připravovali, je nyní hotová. Karel Čapek si chce s prezidentem Masarykem rozdělit honorář, ale Masaryk není v dobrém rozmaru, protože mu jeho dcera zakázala tuto knihu vydat. Čapek se ale vzdát nehodlá a ví, že přesvědčování to bude těžké. Jejich debata ale nabere nečekaný směr a stočí se ke světovým událostem, politice i mileneckých poměrech. Střet dvou velikánů z různých generací má výbušný potenciál, přestože jejich jedinou zbraní jsou vycházkové hole a slova.
  |
Režisérem filmu je Jakub Červenka (Malý pán). „Je to film o dvou mimořádných mužích, a také o tom, že emoce mohou být někdy silnější, než myšlenka. Dokonce i u tak výjimečných lidí,“ říká Červenka. Pavel Kosatík vycházel při psaní scénáře ze samotné knihy, ale i z dosud nezveřejněných Masarykových dopisů. „Masaryk a Čapek jsou dost možná tím nejlepším, co jsme během sta let měli. Do jejich příběhu v přímém přenosu jsme chtěli vložit celý jejich život a dynamiku,“ dodává k filmu Pavel Kosatík.
