Nejčerstvějším příkladem je pilný mraveneček Ferda, který se rozhodl dobýt Japonsko. V Českém centru v Tokiu seznamuje japonské návštěvníky se svým tvůrcem, tedy s novinářem, ilustrátorem, komiksovým autorem a spisovatelem Ondřejem Sekorou. Přestože ještě nedosahuje takového asijského věhlasu jako dnes již ikonický krteček, po kterém šílí zejména Číňané, svou službu vlasti dělá Ferda dobře.
Kde je Ferda Mravenec? ‚Snad filmové dědictví neshnije v archivu soukromého vlastníka‘ |
„V Japonsku má celkově česká dětská ilustrovaná kniha dobrý zvuk. To ostatně pomohlo Ferdovi otevřít cestu,“ řekl LN historik komiksu Tomáš Prokůpek. Pokud Ferda Mravenec uspěje, třeba pootevře dvířka zase jinému českému krajanovi. Přesně podle hesla: já na bráchu, brácha na mě.
  |
Kdo by neznal Ferdu Mravence. Anebo krtka, včelku Máju, králíky z klobouku či kocoura Mikeše. Se známými pohádkovými postavičkami vyrůstaly generace českých dětí. A nejen ony – okouzlily i malé čtenáře v zahraničí.
Dobýt velké knižní či filmové trhy, to už chce pořádnou odvahu. I velkou porci kvality. Na tu vsadili tvůrci výstavy Sekorův nejznámější hrdina – pracovitý a vynalézavý Ferda Mravenec. V Českém centru v Tokiu je tento pilný pracant k vidění až do poloviny září.
Zájem Japonců je vidět už nyní, pár dní po otevření. „Japonsko je obrovská země s velkou knižní tradicí. Není to tak, že by tam Ferda Mravenec trhal rekordy. Nicméně už to, že se v tak velké zemi dočkal jeho příběh překladu, svědčí o kvalitě,“ řekl LN historik komiksu Tomáš Prokůpek z Moravského zemského muzea, v němž se dílu Sekory věnuje. Ferdovi podle něj hraje do karet, že Japonci jsou fascinováni roztomilými postavičkami. Navíc milují brouky a všemožný hmyz, mají ho radši než my, takže Ferda je tam vnímán v jiném kontextu než u nás. „Doufám, že by výstava mohla povzbudit další vydavatele,“ dodal.
Před 80 lety se narodil Ferda Mravenec. Na stránkach LN |
S Prokůpkem souhlasí i ředitelka Českého centra Tokio Eva Takamine. Ferda Mravenec sice podle ní není v Japonsku tak známý jako například Krteček, přesto má řadu fanoušků. „Na naší výstavě se japonští návštěvníci mohou seznámit nejen s Ferdou, ale také se všestrannou a zajímavou postavou jeho tvůrce Ondřeje Sekory, která je pro Japonce ještě víceméně neznámá.“ Na výstavě nechybí ani Sekorovy fotografie z doby, kdy jako sportovní reportér pobýval v Paříži, jeho autorské knihy, ilustrace pro řadu novin a časopisů nebo třeba novinové karikatury Adolfa Hitlera či druhé čínsko-japonské války.
Dobré jméno České republice dělá Ferda i v jiných státech světa. Byl přeložen do zhruba 30 jazyků, a to i do takových, jako je gruzínština, turkmenština a samozřejmě čínština. Chybí naopak polština. Největší popularitu Ferda zažívá v bývalém východním bloku. Dodnes je nejživější v Rusku a na Ukrajině, kde má letitou tradici, ruský překlad sahá až do roku 1958. „Rodiče to tam dětem stále kupují, vznikají stále nové a nové překlady,“ zdůraznil Prokůpek. Své čtenáře si Ferda hledá i v Itálii a ve Francii.
Na mladšího kamaráda krtka ale Ferda nežárlí. „Krtek je především slavný jako animovaný film, je tak snadněji překlopitelný do jiného prostředí. Je současnější,“ vysvětlil Prokůpek.
Slavní krajané
Podobně je to i s nejslavnějšími králíky u nás Bobem a Bobkem, kterým dal výtvarnou podobu kreslíř a karikaturista Vladimír Jiránek. Věhlas získali především díky hokeji. V roce 2015 se totiž stali maskoty světového šampionátu, který se konal právě v České republice. Zahraniční hráči i fanoušci z nich doslova šíleli.
Do zahraničí nedávno expandoval i Ladův kocour Mikeš, ačkoli v anglické verzi se jmenuje Nico. Věhlasná včelka Mája je sice koprodukčním filmařských dílem, její česká stopa je nicméně v sousedním Německu nesmazatelná. Úvodní píseň z pera Karla Svobody a hrdla Karla Gotta se navěky zapsala do hudební historie.
SLAVNÍ HRDINOVÉ■ Krteček – nesmrtelný krtek Zdeňka Milera pobláznil Číňany ■ Bob a Bobek – králíci z klobouku bodovali na světovém hokejovém šampionátu 2015 ■Kocour Mikeš – Ladův kocourek expandoval do Británie ■ Včelka Mája – seriál proslavila v Německu úvodní píseň Karla Svobody v podání Karla Gotta ■ Jurášek– bělouše ze Tří oříšků pro Popelku milují malí Norové |
