Velmi originální cestou vyráží Okamžik vzkříšení ze sekce Horizonty. Jak na tiskovce zmínili režisér Paul Schrader a producent Ehud Bleiberg, o obětech holocaustu je filmů spousta, ale tenhle jako možná jediný tematizuje (hlavně) terapii, která má oběti vrátit do normálního života.
Je to jen jedna z věcí, kvůli nimž se vyplatí ten film vidět. Letem světem... Co třeba životní role Jeffa Goldbluma, který tu jedné postavě dokáže dát celou řadu poloh od slavného cirkusáka přes trpícího člověka až po, hm, psa? Nebo groteskní ladění, jež se nebojí dělat z holocaustu absurdní kabaret, protože jinak obludnost určitých situací prostě nevyzní? A tak dále. A i když katalogová synopse Okamžiku vzkříšení působí drasticky (jak jinak), Schraderův snímek nikdy nesahá k samoúčelnosti.
Schrader se celý život podílí na filmech o mužích, kteří se ve svých životech ztratili: Taxikář, Divoký býk, Poslední pokušení Krista, Auto Focus... Tenhle mezi ně skvěle zapadá. Bleiberg na Okamžiku vzkříšení pracoval dvacet let. Že ho dokončil uprostřed zmíněné vlny mu může paradoxně pomoct, protože i díky ní vynikne jeho originalita. A bylo by taky bývalo pomohlo, kdyby na tu tiskovku dorazilo o trochu víc novinářů; asi byli stále opilí hvězdným pelem Isabelle Huppert, která je omámila o chvilku dřív.
A ještě na stejnou notu - ve Varech můžete v sekci Jiný pohled vidět i slovensko-český Nedodržený slib. Volí tradičnější cestu individuálního osudu, ale to není nic proti ničemu. Aspoň si můžete být jistí, že každý okamžik této neuvěřitelné cesty jednoho židovského kluka ze Slovenska je naprosto pravdivý.
