Lidovky.cz: Hlavní hrdinka se ve filmu musí popasovat s faktem, že její otec má dluhy a že se nyní musí začít víc spoléhat na sebe samotnou. Námět vyšel z vašich vlastních zážitků, proč jste si k celovečerní prvotině vybral právě toto téma?
Nebylo to programové. Když před lety problémy v naší rodině kulminovaly a procházeli jsme exekucí, ztrátou majetku a stěhováním, říkal jsem si: je to strašný, ale zároveň to je zajímavé, a když chci dělat film, někdy bych to mohl využít.
Byl jsem pár let po škole, celovečerní debut jsem ještě neřešil, ale měl jsem v hlavě, že je dobré vycházet z něčeho, co je člověku blízké – jen tak se dá docílit autenticity. Využil jsem spoustu situací, které jsem zažil já nebo někdo z rodiny.
Od začátku jsem ale nechtěl After Party pojmout jako autobiografii. Reálný život je tisíckrát komplikovanější, než kdy můžete dostat do filmu tak, aby zůstal uvěřitelný. Spíš mě na té situaci zaujaly různé elementy. Od nich jsem se odrazil, samotný příběh a postavy jsem vytvářel jako fikční.
Lidovky.cz: Děj jste zkondenzoval do 24 hodin, mezi dvěma letními večírky. Film přesto preferuje autenticitu před vyhrocenou dramatičností. Proč je pro vás důležitější?