Film Obsluhoval jsem anglického krále je spojen s řadou očekávání: po dvanácti letech se jím vrátil za kameru režisér Jiří Menzel, který bývá označován za specialistu na Hrabala, jeho předlohy natáčel šestkrát, za Ostře sledované vlaky získal v roce 1968 Oscara. Okolnosti vzniku Anglického krále byly navíc velmi komplikované, takřka dvacet let trval spor o autorská práva na Hrabalovu knihu. Jiří Menzel začal Anglického krále točit letos v březnu v produkci AQS, koproducentem snímku s nadstandardním rozpočtem 84,5 milionu korun je televize Nova, Magic Box Slovakia, Barrandov Studios a UPP.
Producentské zadání znělo udělat celovečerní film podle celé Hrabalovy knihy, což zahrnuje období od první republiky do padesátých let. I proto se režisér rozhodl obsadit hlavní roli číšníka Jana Dítěte dvěma herci: Oldřichem Kaiserem a bulharským hercem Ivanem Barnevem. Příběh bezelstného pikolíka ve víru převratných událostí dvacátého století se dnes mimo jiné velmi aktuálně vyjadřuje k česko-německé otázce. I to je jeden z důvodů, proč v mezinárodním obsazení figuruje v hlavní ženské roli německá herečka Julia Jentsch. Producenti mají ambice prosadit se s filmem na některý z velkých světových festivalů, pootevřené dveře by mohli mít do Berlína, kde už na počátku devadesátých let bodovala Menzelova trezorová hrabalovská adaptace Skřivánci na niti.
Od pondělí budou českými kiny putovat tři filmové kopie. Snímek se bude od 19. do 27. prosince promítat v pražském kině Lucerna, s jednorázovými vánočními projekcemi se počítá v multikinech v Brně, Ostravě, Olomouci, Plzni, Hradci Králové, Českých Budějovicích a Pardubicích. Do široké distribuce bude film uveden 11. ledna v počtu čtyřiceti filmových kopií. Cesta filmu Obsluhoval jsem anglického krále do českých kin byla mnohem komplikovanější, než je obvyklé.
První pokus o natočení snímku spadá až do dalekého roku 1986, kdy měl předlohu realizovat Karel Kachyňa, projekt byl ale odložen. Stejný režisér měl film natáčet o sedm let později, tentokrát už s novým producentem Jiřím Sirotkem, režisér Kachyňa ale poté opět práci odložil a producent Sirotek se s Hrabalovým svolením obrátil na Jiřího Menzela. Ten souhlasil, že zmíněný film natočí, ovšem jen v tom případě, že Kachyňa nebude proti. Jenže Karel Kachyňa z neznámých důvodů stále trval na tom, že o Hrabalovu látku stojí a Menzelovi ji nepřenechá.
Spojil se s jiným producentem a „znovu“ získal Hrabalovo dobrozdání, že pouze on může natočit Anglického krále. Pracoval však na jiných projektech, a tak Hrabalova předloha stále dál ležela ladem. Paradoxně existovali dva vlastníci autorských práv a právníci se přetahovali o to, na čí straně je pravda. Situaci nijak neulehčila ani smrt spisovatele Bohumila Hrabala v únoru 1997.
Producent Sirotek „svá“ práva prodával za 4,5 milionu korun televizi Nova (Jiří Menzel je pro něj získal za 50 tisíc). Za to ho Menzel ve známém „skandálu“ na karlovarském filmovém festivalu sešvihal proutkem a na Anglického krále alespoň na čas zapomenul. V roce 1998 se objevila informace, že by film měl natočit Jan Svěrák. O dva roky později už se hovořilo o dvojici Jan Hřebejk - Petr Jarchovský. Práva na Hrabalovu předlohu v tu chvíli vlastnil producent Rudolf Bierman, který je koupil od společnosti ČNTS. V roce 2004 zemřeli režisér Karel Kachyňa i producent Sirotek.
V říjnu téhož roku Jiří Menzel souhlasil, že film natočí a zavázal se napsat scénář. V květnu pak podepsal smlouvu na film a v listopadu bylo na oficiální tiskové konferenci oznámeno, že se snímek Obsluhoval jsem anglického krále skutečně bude točit. První klapka padne 9. března 2006, 18. prosince je slavnostní premiéra.
Režisér Jiří Menzel prý při přístupu k těžko „vybojované“ Hrabalově látce sledoval hlavně dva cíle: snažil se zachovat Hrabalovu poetiku, jeho vidění světa a nepodlehnout přitom filmařské exhibici. Podle svých slov se Menzel snažil jako ve všech svých předešlých snímcích natočit srozumitelný příběh i pro méně náročné diváky, zpřístupnit Hrabalův text i těm, kteří knihu neznají, a z motivů Hrabalova košatého vyprávění sestavit souvislý a přehledný děj.
Producentské zadání znělo udělat celovečerní film podle celé Hrabalovy knihy, což zahrnuje období od první republiky do padesátých let. I proto se režisér rozhodl obsadit hlavní roli číšníka Jana Dítěte dvěma herci: Oldřichem Kaiserem a bulharským hercem Ivanem Barnevem. Příběh bezelstného pikolíka ve víru převratných událostí dvacátého století se dnes mimo jiné velmi aktuálně vyjadřuje k česko-německé otázce. I to je jeden z důvodů, proč v mezinárodním obsazení figuruje v hlavní ženské roli německá herečka Julia Jentsch. Producenti mají ambice prosadit se s filmem na některý z velkých světových festivalů, pootevřené dveře by mohli mít do Berlína, kde už na počátku devadesátých let bodovala Menzelova trezorová hrabalovská adaptace Skřivánci na niti.
Od pondělí budou českými kiny putovat tři filmové kopie. Snímek se bude od 19. do 27. prosince promítat v pražském kině Lucerna, s jednorázovými vánočními projekcemi se počítá v multikinech v Brně, Ostravě, Olomouci, Plzni, Hradci Králové, Českých Budějovicích a Pardubicích. Do široké distribuce bude film uveden 11. ledna v počtu čtyřiceti filmových kopií. Cesta filmu Obsluhoval jsem anglického krále do českých kin byla mnohem komplikovanější, než je obvyklé.
První pokus o natočení snímku spadá až do dalekého roku 1986, kdy měl předlohu realizovat Karel Kachyňa, projekt byl ale odložen. Stejný režisér měl film natáčet o sedm let později, tentokrát už s novým producentem Jiřím Sirotkem, režisér Kachyňa ale poté opět práci odložil a producent Sirotek se s Hrabalovým svolením obrátil na Jiřího Menzela. Ten souhlasil, že zmíněný film natočí, ovšem jen v tom případě, že Kachyňa nebude proti. Jenže Karel Kachyňa z neznámých důvodů stále trval na tom, že o Hrabalovu látku stojí a Menzelovi ji nepřenechá.
Spojil se s jiným producentem a „znovu“ získal Hrabalovo dobrozdání, že pouze on může natočit Anglického krále. Pracoval však na jiných projektech, a tak Hrabalova předloha stále dál ležela ladem. Paradoxně existovali dva vlastníci autorských práv a právníci se přetahovali o to, na čí straně je pravda. Situaci nijak neulehčila ani smrt spisovatele Bohumila Hrabala v únoru 1997.
Producent Sirotek „svá“ práva prodával za 4,5 milionu korun televizi Nova (Jiří Menzel je pro něj získal za 50 tisíc). Za to ho Menzel ve známém „skandálu“ na karlovarském filmovém festivalu sešvihal proutkem a na Anglického krále alespoň na čas zapomenul. V roce 1998 se objevila informace, že by film měl natočit Jan Svěrák. O dva roky později už se hovořilo o dvojici Jan Hřebejk - Petr Jarchovský. Práva na Hrabalovu předlohu v tu chvíli vlastnil producent Rudolf Bierman, který je koupil od společnosti ČNTS. V roce 2004 zemřeli režisér Karel Kachyňa i producent Sirotek.
V říjnu téhož roku Jiří Menzel souhlasil, že film natočí a zavázal se napsat scénář. V květnu pak podepsal smlouvu na film a v listopadu bylo na oficiální tiskové konferenci oznámeno, že se snímek Obsluhoval jsem anglického krále skutečně bude točit. První klapka padne 9. března 2006, 18. prosince je slavnostní premiéra.
Režisér Jiří Menzel prý při přístupu k těžko „vybojované“ Hrabalově látce sledoval hlavně dva cíle: snažil se zachovat Hrabalovu poetiku, jeho vidění světa a nepodlehnout přitom filmařské exhibici. Podle svých slov se Menzel snažil jako ve všech svých předešlých snímcích natočit srozumitelný příběh i pro méně náročné diváky, zpřístupnit Hrabalův text i těm, kteří knihu neznají, a z motivů Hrabalova košatého vyprávění sestavit souvislý a přehledný děj.
