Protesty ulice se v Železné lady moc neřeší, její senilita ano

Je třeba dodávat, že se Železnou lady míní bývalá britská premiérka Margaret Thatcherová? Asi ani ne. Byla prostě nepřehlédnutelná. Pokud by si ovšem nějaký student chtěl pustit Železnou lady na DVD v naději, že se za necelé dvě hodiny dozví hromadu informací o Británii sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století, bude nutně zklamán. Dozví se hodně o stárnutí, o halucinacích, ale jen málo o tom, jak to vlastně (alespoň podle filmařů) bylo.

Nedá se říct, že by v Železné lady historické informace zcela chyběly. Ve filmu jsou například za podkresu punkové hudby použity archivní dokumentární záběry z násilných londýnských demonstrací, ale vše vždy trvá jen pár sekund. Tvůrci filmu se věnovali spíše samotné Margaret Thatcherové, většina historických událostí je odbyta nějakým letmým pohledem na dobový novinový titulek. To sice postačí pro orientaci v ději samotného filmu, nikoli však pro nějaké detailnější osvětlení tehdejších událostí.

Přesto má film v tomto ohledu několik výjimek. První z nich je pasáž o stávkujících hornících, kteří se bouřili proti uzavírání neekonomických dolů a jejich oborářští šéfové požadovali po vládě 35% zvýšení mezd.

Herečka Meryl Streepová v roli Margaret Thatcherové ve filmu vysvětluje své pohnutky, proč neustoupí stávkujícím zhruba takto: "Odborové hnutí bylo vytvořeno pro ochranu dělníků, ale nyní jim brání pracovat a sráží tuto zemi na kolena." To zhruba odpovídá realitě byť ve skutečnosti byly protesty horníků sáhodlouhé a Thatcherová se mnohokrát střetávala v parlamentu i jinde se svými odpůrci. Nakonec však uspěla.

Britská premiérka Margaret Thatcherová - role, za niž Meryl Streepová získala Oscara

Historicky nejzajímavější je v celém filmu patrně pasáž o britsko - argentinské válce o Falklandy, malé souostroví v Atlantickém oceánu nedaleko od břehů Argentiny, které patřilo pod správu Velké Británie. Tyto ostrovy v roce 1982 vojensky obsadila Argentina, protože je považovala za své historické území. Odpověď Británie (a Železné lady) byla okamžitá a tvrdá. K ostrovům vyplula britská válečná flotila s úkolem dobýt britské území zpět.

Film poměrně věrně popisuje postoj Thatcherové při rozhodnutí o invazi. Nedá se příliš prokázat, nakolik věrná je filmová scéna ze zasedání nejvyššího velení britských ozbrojených sil, kdy se generálové chovají poněkud ustrašeně a nevědí si rady s manévrujícím argentinkým křižníkem. Filmová Margaret se na chvíli zamyslí a pak vydá rozkaz o jediném slovu: "Potopit."

Historickým faktem však je, že se 2. května 1982 argentinský lehký křižník ARA General Belgrano potopil po zásahu britských torpéd.

Jen ve zkratce je pak v závěru filmu osvětlen i negativní přístup Margaret Thatcherové k evropskému sjednocování a ke společné evropské měně. Tento postoj ji pak stál místo v čele vlády. Díky tomu se však, patrně aniž by o to sama usilovala, stala ikonou odpůrců sjednocené Evropy, včetně těch v Česku.  

Diváci filmu si zkrátka užijí životní příběh dcery hokynáře, která se díky vlastní píli a pevným názorům dostala až na vrchol. Pro historické informace však diváci musí jít jinam.