Vůbec poprvé předvede letošní Letní filmová škola svým návštěvníkům virtuální realitu: v prostorách Reduty otevírá „VR zónu“, kde se zájemci za pomoci speciální optiky setkají s krátkými filmy ve formátu 360°. Jak virtuální realitu vytváří, prozradí na LFŠ francouzský tvůrce Mathieu Pradat, jehož nejnovějším snímkem je obrazová esej Proxima inspirovaná filozofickou básní Charlese Baudelaira Propast. Vítězslav Nezval do překladu básně o bázni z věčnosti propašoval slovo „sysel“, ale toto milé zvířátko se s největší pravděpodobností ve snímku nevyskytuje.
Pořadatelé nicméně v nabídce ukázek virtuální reality slibují „déšť hořících slunéček sedmitečných, malátné limbo v duši uprchlíka nebo robotku hledající novou planetu pro záchranu lidstva“. Jak témata napovídají, spolupořadatelem této sekce je festival Jeden svět.
  |
Filmy pro nebojácné
Hlavní program přehlídky samozřejmě stále tvoří filmy, jak jsme je znávali. V historických sekcích se LFŠ ohlíží například za tvorbou Ingmara Bergmana nebo za klasickými americkými muzikály. Pro nebojácné promítne filmová škola němé snímky Friedricha Wilhelma Murnaua – Strašidelný zámek, Upír Nosferatu, Faust nebo režisérův hollywoodský trhák Východ slunce oceněný třemi Oscary se samozřejmě představí za doprovodu živé hudby.
Odpovědi na záludné otázky slibuje sekce věnovaná poválečné americké kariéře Jiřího Voskovce: „Jak se přihodilo, že byl skoro 11 měsíců internován na Ellis Islandu bez možnosti pohybu? Opravdu je jeho role porotce č.11 v Lumetových Dvanácti rozhněvaných mužích vrcholem jeho herecké kariéry v zámoří?“
Spolu se Strýčkem Váňou (1957), Bravados (1958) nebo Špiónem, který přišel z chladu(1965) patří do této sekce také dokument Libuše Rudinské Můj otec George Voskovec z roku 2011, v němž vystupuje hercova mladší dcera Gigi Voskovcová-Gotfriedová.
V současné (či historicky méně vzdálené) kinematografii se Letní filmová škola zaměří na tvorbu Larse von Triera. Nová sekce nazvaná Ikona pátrá potom, jak kultovní režiséři dospěli k svému ikonickému statusu: ve von Trierově případě na to půjde přes režisérovy studentské filmy, experimentální práce, reklamy, videoklipy, divadelní záznamy i vybraná celovečerní hraná díla. Kdo touží vidět Nymfomanku v režisérském sestřihu, má šanci.
Dramaturgicky sekci připravil filmový historik a profesor z kodaňské univerzity Peter Schepelern, který také obstará úvody k jednotlivým filmům. Hostem přehlídky bude i Anders Refn, který působil jako střihač a asistent u většiny Trierových posledních filmů.
Letní filmová škola nabídne například také setkání s řeckou „podivnou“ vlnou a s filmy Jorgose Lanthimose (Špičák), Athiny Rachel Tsangariové (Attenberg) či Panose Koutrase (Strella).
Premiéra 21. srpna
Nebude samozřejmě chybět ani setkání s českými novinkami, z nichž tou nejostřeji sledovanou jistě bude světová premiéra filmu scenáristky Evy Kantůrkové a režiséra Roberta Sedláčka Jan Palach. Snímek rekonstruuje poslední měsíce Palachova života: „Jana Palacha tak poznáváme ve vztahu s jeho dívkou Helenkou, při bujarém studentském životě na vysokoškolských kolejích, během brigád v Kazachstánu a Francii i ve vztahu s jeho maminkou, prodavačkou v nádražním bufetu ve Všetatech,“ slibuje synopse snímku. Návštěvníci Letní filmové školy jej budou moci zhlédnout na závěr přehlídky. Distribuční premiéru pak bude mít Jan Palach symbolicky 21. srpna.
Letní filmová škola také ovlivní budoucí dění v českých kinosálech. Diváci budou mít opět možnost hlasovat o snímku, který bude následně uveden do distribuce – vybírat se letos bude z francouzského artového survivalu Noc požírá svět, irského vztahového dramatu Doba nevěrná a melancholického islandského snímku A dýchejte klidně.
