„Jsem velmi poctěn, že dostávám tuto cenu od země Rosselliniho, Felliniho, Risiho, Comenciniho, Scoly. Všichni tito režiséři, které jsem znal a měl moc rád, posílili moo lásku k filmu,“ řekl Tavernier při přebírání ceny.
„Trochu je mi to fuk,“ odpověděl na otázku, jak vnímá svou kariéru a své místo ve francouzské kinematografii. „Důležité je, že jsem dělal filmy, které jsem chtěl dělat, že jsem je dělal svobodně, že jsem si vybíral a ztotožnil se s nimi. K jejich realizaci jsem nedělal nikdy kompromisy. Když jsem se ve 13 letech rozhodl stát režisérem, nevěděl jsem, že budu mít tak výjimečný život,“ uvedl tvůrce.
Jazzový snímek Kolem půlnoci (1986) vynesl Oscara za hudbu Herbiemu Hancockovi a hereckou nominaci Dexteru Gordonovi.
Muž známý svou politickou angažovaností a angažovanými snímky zdůraznil, že na určitý počet svých filmů je velmi hrdý a rád se k nim hlásí.
Ve Francii vedle politických elit, které by měly být, ale nejsou příkladem ostatním, žijí na venkově prostí lidé, kteří jsou výjimeční, tvrdí muž, který se narodil v Lyonu. Tito lidé podle něj představují „lidový spodek“ Francie, který unikl krajně pravicové Národní frontě a o kterém média nemluví. „To je Francie, kterou mám rád.“ Ke své dlouholeté spolupráci s Philippem Noiretem prohlásil, že „to díky němu jsem točil filmy“. Vyprávěl, jak ho herec dva roky podporoval, než získal peníze na svůj první samostatný celovečerní film Hodinář od sv. Pavla (1974). „Když jsme to natočili, zeptal jsem se ho, proč mě tak dlouho podporoval. Odpověděl, že mi přece dal své slovo. Byl to šlechtic a džentlmen“.
Také se prý při spolupráci s Noiretem ohromně bavil. Herce označil za velmi pracovitého a neuvěřitelně ostýchavého, citlivého a slušného muže. „Myslím na něj stále,“ svěřil se Tavernier. Noiret zemřel v listopadu 2006, když bylo mu 76 let.
Režisér také poděkoval za spolupráci pětaosmdesátiletému herci Jeanovi Rochefortovi, který mu prý kdysi řekl, že ho naučil „si tykat s kamerou“. „To je jedna z nejkrásnějších poklon, kterých se mi dostalo,“ dodal Tavernier.
