Čína do poloviny století plánuje vyslat na oběžnou dráhu masivní systém založený na technice solárních panelů. Vzniklá elektrická energie pak bude na Zemi posílaná mikrovlnným zářením. Než bude vůbec možné tak ambiciózní projekt spustit, musí si Čína jeho praktickou využitelnost ověřit na několika menších modelech.
  |
Kdyby mívalo podobné plány Galaktické impérium ze světa Star Wars, mohlo by použít svůj planetární ničitel nazvaný Hvězda smrti. Když budeme vycházet z oficiálních údajů o tom, že měla Hvězda smrti průměr 160 kilometrů, poskytoval by její plášť využitelný prostor o velikosti 40 tisíc kilometrů čtverečních. Pro srovnání - je to jen o něco málo menší plocha, než zabírá Švýcarsko či Holandsko.
Star Wars |
V případě osazení pláště Hvězdy smrti solárními panely a přiblížením lodě k nejbližší hvězdě, roční energetická výroba celého systému by byla zhruba 6,8 terawattů (6800 gigawattů). Takto by Hvězda smrti pokryla spotřebu 2,5 miliard domácností.
To ale není to nejúžasnější. Tato Hvězda smrti ze čtvrté epizody Nová naděje totiž nebyla jediná. Se stejnou myšlenkou totiž v sedmé epizodě Síla se probouzí přišel takzvaný První řád (First Order). Jeho Hvězda smrti měla průměr dokonce 900 km! Hvězda smrti by měla využitelnou plochu 810 tisíc kilometrů čtvrtečních. To je zhruba o 40 tisíc kilometrů víc než má Turecko. Znamenalo by to roční výrobu energie 218 tisíc terawattů. Toto neskutečné číslo by pokrylo současnou spotřebu Země na deset let.
Nutno však podotknout, že společnost E.ON při svých výpočtech z povrchu Hvězdy smrti „odmazala“ ventilační šachty nebo laserová děla.
