Začíná to už u názvu, což souvisí s dlouhou tradicí obou akcí. Obě totiž názvem vlastně slibují něco trochu jiného, než skutečně nabízejí. Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou už dávno nejsou jen přehlídkou folkových písničkářů a kapel (jakkoli ani ti na programu nechybějí a při nočních jam session u ohně nebo na nádvoří zámku můžete slyšet i písničky Nohavici nebo Plíhala, ba dokonce Bednu vod whisky).
Současné „Folkovky“ jsou ovšem primárně festivalem world music, letos zde hrála například legenda malijské hudby Boubacar Traoré. Stejně tak tu ale lze slyšet projekty připravené výhradně pro tento festival, letos například společné vystoupení Druhé trávy s Michalem Pavlíčkem, anebo tematické bloky typu oslavy sedmdesátin houslisty Jana Hrubého.
Beseda u bigbítu (ilustrační snímek)
Také druhý festival, o kterém je řeč, mate názvem, protože Beseda u bigbítu ve slováckém Tasově prostě evokuje spíš sraz lokálních tancovačkových spolků než festival s jednou z nejprogresivnějších dramaturgií, co na bohaté soupisce letních festivalů v Česku máme. Ale současní pořadatelé prostě nechtěli měnit název, který zakladatelé akce před šestadvaceti lety vymysleli, jen mu dali úplně jiný obsah.
Hrají zde hlavně české a slovenské kapely, které jsou daný rok nejaktuálnější na klubové úrovni, nespokojují se s omíláním nastavených trendů, ale snaží se hledat osobitý rukopis zpravidla bez svázanosti stylem. To vše kořeněno pár hosty ze zahraničí.
Na „Folkovky“ i „Besedu“ jezdí věrné a skvělé publikum, spočitatelné spíš ve stovkách než tisících. Přesto oba festivaly patří k největším u nás.
