René Plášil (* 1972) se stal protagonistou jednoho ze zásadních režisérčiných časosběrných projektů v roce 1989 jako mladý delikvent: to jej tehdy určovalo a výpověď nejprve televizního, posléze filmového výstupu byla neobyčejně silná.
Feťácká doupata jsou nejpříšernější, odpudivý pach film nezprostředkuje, říká dokumentaristka Třeštíková |
Do vězení Plášila dostal v šestnácti letech vzdor vůči rodičům, odpor k vojenské škole, kam jej otec poslal, nepochybně i vlastní naivita. Nicméně film z roku 2008 byl především zdrcující obžalobou „nápravněvýchovného“ systému, který místo aby mladíka co nejdříve vrátil do běžného života, evidentně způsobil, že inteligentní, vnímavý a nijak zlý člověk strávil ve vězení s různými krátkými přestávkami velkou část svého dalšího života.
