130 let

Brněnské vystoupení Rolling Stones nabídlo show ve velkém stylu. | foto: ČTK

Historie dorazila do Brna

Kultura
  •   8:52
BRNO - Úderný, velkolepý začátek, typický pro všechna vystoupení Rolling Stones, rozpálil včera i publikum na brněnském výstavišti.

Kapela na pódium vlétla po projekci hypnotizujícího videa, znázorňujícího vesmír probíjející energií, které promítá obří obrazovka zavěšená nad jevištěm. Mezi třeskajícími nebeskými tělesy probleskl i vyplazený jazyk, což v davu vždy spolehlivě vyvolá vzrušený neklid... Za nadšeného jásotu fanoušků, kterých bylo včera v Brně zhruba 30 000, proslulá čtveřice zahájila svou show písní Start Me Up, podobně jako před 17 lety na Strahovském stadionu. Staré hity, jako třeba právě Start Me Up či Honky Tonk Women, lidé na většině koncertů téměř odzpívají za Jaggera, nejinak tomu bylo i tentokrát.

Naplno až do posledního taktu

Prvních pět čísel v rychlém, razantním tempu, mezi něž Stones zařadili i píseň z posledního alba Oh no not you again, ukazuje, v jaké fyzické kondici je i ve svých 64 letech Mick Jagger. Ten publiku stále nabízí škálu mnoha grimas a tanečních pohybů. S pobíháním a provokováním davu nepřestává až do posledních taktů Brown Sugar, která koncert s nezbytným ohňostrojem pravidelně uzavírá. Jagger rovněž rád a hojně mluví jazykem hostitelské země.


Zmuchlaná tvář Keitha Richardse, občas sarkasticky připodobňovaná k předčasně narozenému kotěti, se během vystoupení často rozsvítila do úsměvu a vytvořila tak patřičný kontrast s obličejem bubeníka Charlieho Wattse, který téměř nikdy „nehne brvou“, s podobně přísnou indiánskou tváří Ronnieho Wooda i se šklebícími se rty Micka Jaggera.

Ovace také pro zpěvačku

Bouřlivé ovace na tomto turné nesklízí jen samotná kapela, často se jich dočká i doprovodná zpěvačka Lisa Fischerová; zejména po coververzi písně Jamese Browna I Will Go Crazy. Zde tato rodačka z newyorského Brooklynu publikum obvykle strhne svým mohutným vokálem.

Dalším z vrcholů večera spolehlivě bývá skladba Midnight Rambler, která ve své prodloužené, improvizované verzi nabývá až epických rozměrů. Září tu Ronnie Wood. Ten potvrzuje, že ho současná část turné zastihla ve výtečné formě. Poprvé měla skupina pro české publikum připravenou baladu You Got The Silver, kterou Keith procítěně zpívá bez kytary na krku. Po hitu Tumbling Dice se skupina (bez toho, aby přestala hrát!) přemisťuje pomocí malého pohyblivého pódia hluboko do publika, kde si lidé se Stones hromově zazpívají Satisfaction. Poslední čtyři skladby vystoupení pak stabilně patří letitým hitům, ale jsou to právě tyto písně, jež nacházejí u lidí největší odezvu.

Autor: Eduard Freisler