Svůj názor na Hitlera Trump podle ní vyjádřil v roce 2018, kdy se v Evropě zúčastnil oslav 100. výročí ukončení 1. světové války. Tehdejší šéf jeho kabinetu John Kelly mu poskytl rychlokurz historie. Tento bývalý generál amerického námořnictva prezidentovi připomenul, kdo ve válce stál proti komu a s jakými spojenci a snažil se v širším měřítku poukázat na souvislost 1. světové války s tou druhou. Hovořil i o krutostech spáchaných Hitlerem, píše Bender.
  |
Kellyho prý ohromilo, když mu na to Trump řekl, že Hitler udělal mnoho dobrého. Odpověděl mu, že se mýlí, ale Trump trval na svém a zdůraznil hospodářský vzestup Německa za vlády nacistů.
Kelly pokračoval ve „výuce“ a prohlásil, že pro Němce by bylo lepší, „kdyby byli chudí než vystavení nacistické genocidě“. Argument o ekonomickém vzestupu nepřijal. „Nemůžete říkat nic na Hitlerovu obranu, to nemůžete,“ naléhal.
Bender byl jedním z novinářů, kteří s Trumpem po jeho odchodu z Bílého domu mohli hovořit. V knize napsal, že Trump projevil „ohromující neznalost historie“, například v otázce otrokářství a segregace.
Při návštěvě Francie v roce 2018 vyvolal tehdejší prezident polemiku, když odmítl navštívit hřbitov u Paříže, kde jsou pohřbeni padlí příslušníci americké pěchoty. Podle magazínu The Atlantic tehdy řekl, že neví proč by tam měl jezdit, a padlé označil za břídily.
Bílý dům ale zrušení návštěvy zdůvodňoval tím, že pršelo, letecká přeprava nebyla možná a cesta autem zase nepřicházela v úvahu z bezpečnostních důvodů. The Atlantic psal, že se Trump bál, že by se mu pokazil účes.
Tvrzení o Trumpových výrocích popřela exprezidentova mluvčí Liz Harringtonová. „To je naprostá lež. Prezident to nikdy neřekl. Je to vymyšlené, pravděpodobně generálem, který byl neschopný a byl za to vyhozen,“ řekla.
Bender své zdroje neidentifikoval, ale prezidentova slova k padlým vojákům agentuře AP potvrdil zástupce Pentagonu.
