Moji rodiče pro to naštěstí měli pochopení, a tak mi coby adolescentovi nebránili podobně laděné filmy sledovat. Doteď rád vzpomínám na prodloužený dušičkový víkend koncem devadesátých let, kdy televizní stanice přizpůsobovaly své vysílání roční době, a tehdy dávali večer co večer jeden film o oživlých mrtvých za druhým. S rodinou jsem tehdy trávil podzimní prázdniny na chatě uprostřed opuštěné přírody a vyjít po Romerově Noci oživlých mrtvol do studeného nočního lesa vyvenčit psa nebylo vůbec nic jednoduchého...
Bojíte se tmy?
Po podobných zážitcích jsem zkrátka pásl celé dětství, ale nebylo snadné se k nim dostat. Filmoví tvůrci, specializující se na dětské filmy, jako kdyby si odmítli připustit, že mohou existovat děti, které nechtějí koukat na snímky o přátelství kluka se psem nebo s koněm či jiným zvířetem. Nebo na filmy o přátelství party kluků, co se perou s jinými kluky, o tom, jak někam přijede pouť... zkrátka o tom, co více či méně reálně mohou děti doopravdy zažít. Jako kdyby nechápali, že existují děti, které nebaží po přírodě nebo dobrodružství, ale po troše hrůzy a tajemství. Že pro někoho nebude nikdy hrdinou kolie Lassie nebo Petr Bajza, ale spíš Krotitelé duchů.
TO (It, USA 2017) K vidění: Nova Cinema, neděle 22:40 Žánr: horor Režie: Andy Muschietti Předloha: Stephen King Kamera: Jung-hoon Jung Hrají: Jaeden Martell, Sophia Lillisová, Jeremy Ray Taylor, Finn Wolfhard, Jack Dylan Grazer, Wyatt Oleff, Chosen Jacobs, Nicholas Hamilton, Owen Teague, Bill Skarsgard, Jake Sim, Jackson Robert Scott a další |
Česká televize tehdy odvysílala alespoň jednu řadu strašidelně laděného kanadského seriálu Bojíte se tmy?, kde pár dílů dokázalo opravdu vystrašit, díkybohu za to (dnes na ně svým způsobem navázal seriál Stranger Things). Jinak ovšem naše televize měly nadále děti za hloupé tvory, kterým ke štěstí stačí vidět holčičku na poníkovi nebo kluka provádět lumpárny nevrlým důchodcům.
Ke štěstí dnešních dětí (a štěstí toho dítěte, co ve mně zůstalo) ale film, na který jsem čekal, přece jenom přišel. Sice jsem ho viděl až před čtyřicítkou, ale lepší později než nikdy. Navíc ho napsal opravdový mistr hrůzy, americký literární vulkán Stephen King, což zaručuje určitou kvalitu. Film vypráví o partě stěží odrostlých dětí, není tolik strašidelný a ani v něm neteče tolik krve (byť se konce snímku několik dětiček nedočká). Všechny základní požadavky jsou tedy splněny. Film se jmenuje To a jeho antagonistou je pěkně nechutný klaun, který moc dobře ví, čeho se nejvíc bojíte.
Klaun z kanálů
V tom právě spočívá největší úspěch Kingova tlustopisu (1100 poctivých stran!). Nestraší v něm totiž „jenom“ děsivý klaun Pennywise (ve filmu skvěle zahraný démonickým Billem Skarsgardem, synem slavného Stellana Skarsgarda). Proto se kniha i film jmenují To: jde o zhmotnění všech vašich strachů z nejzazšího podvědomí, o všechno, čeho se nejvíc bojíte, o ten nepojmenovatelný strach, který je nutno cítit, kdykoli se někde objeví červený balonek... o to.
Toto ztělesnění veškeré hrůzy si zasedlo na americké městečko Derry, a když se jednou za čas projeví, odnášejí to lidské životy. Jenže tentokrát (a ono „tentokrát“ odpovídá, i vzhledem k následné dvojce z „naší současnosti“, dokonale vystylizovaným 80. letům) se Pennywiseovi do cesty postaví partička, která si říká Klub smolařů. V jejím čele stojí Bill Kokta, jemuž klaun z kanálů sežral malého bratříčka, a Beverly Marshová (výborně zahraní, tak jako celý dětský ansámbl; casting zvládla produkce na jedničku). Svedou s klaunem a především s vlastním strachem souboj, který se stane předehrou dalších děsivých chvil, jimž hrdinové budou čelit v dospělosti (a které Nova Cinema odvysílá za týden).
Ve výsledku je tak snímek To patrně nejlepším dětským filmem, který jsem kdy viděl. Takhle měly být půvabné všechny disneyovky, které nebyly animované, ale hrané; takhle si představuji strašidelnou zábavu pro chytré děti. A stát se dítětem a bát se vlastního strachu můžete klidně i v dospělosti...
