To jste mě zaskočil... Písnička není vzkaz. Napadlo mě pojmenování nějaké situace a mého vztahu k ní. Co si kdo z toho vezme...
Čím je pro vás téma Nohavicovy spolupráce s StB natolik živé?
Je v něm dodneška temno. Písničkář nemůže být udavač. A pakliže je udavač, tak nemůže být písničkář. V tom byla síla a prestiž písničkářů, že se režimu postavili. On se mu na jednu stranu postavil a na druhou spolupracoval, takže je co vysvětlovat.
Co by Nohavica musel udělat, aby se ve vašich očích očistil? Nebo je to nevratná věc?
Ale ne, všechno je vratné, jsme jen lidi. Ale ta písnička je jednoznačná, protože musí zaujmout postoj. Ta skutečnost, která vyšla najevo před rokem, to je tvrdé. Že byl vlastně poslán estébáky na služební cestu do Vídně za Krylem.
Vy jste se to tedy dozvěděl vloni?
Ano, a vrtalo mi to v hlavě. To je úplně do čítanky pro děti. Slavný písničkář udává slavného písničkáře. Přitom písničkářství stojí na určité morálce. Tam je nutno vysvětlovat, nedá se říct: To je moje soukromá věc.
| Celý rozhovor s Jaroslavem Hutkou si přečtěte v úterním vydání deníku |
