Iva Bittová se na novince, vydané slovenskou značkou Pavian, tentokrát představuje pouze jako zpěvačka, nikoli houslistka. Instrumentální složku slovenských lidových písní, nasbíraných maďarským skladatelem a folkloristou Bélou Bartókem a upravených Vladimírem Godárem, si vzal na starost Mucha Quartet. Tedy mladý smyčcový soubor, zabývající se doposudinterpretací klasické hudby od klasicismu po modernu.
Energický náboj mladých hudebníků a samozřejmě i Godárovy invenční transkripce, jež smyčcové kvarteto využívají spíše v čistě folklorním modu, ovšem daleko vydělují albumSlovenské spevy z často spíše útrpných pokusů zástupců komorní hudby vstoupit do oblasti lidové, a tudíž spíše syrové hudby.
Vzájemné propojení
Toho, kdo sleduje kariéru Ivy Bittové soustavně od jejích začátků, asi nové album v ničem nepřekvapí. Je dalším naprosto logickým vyústěním zpěvaččiných snah. Folklorní ohlasy byly patrné už na jejím společném debutu s bubeníkem Pavlem Fajtem v roce 1988 a provázejí ji po celý další život. Některá její alba, například Kolednice nebo Moravian Gems, byla čistě folklornímu, respektive ohlasovému materiálu přímo věnována a na řadě dalších desek zabrousila Bittová alespoň některými skladbami do převážně moravského lidového odkazu.
Stejně tak není novinkou spojení Bittové s Bélou Bartókem. Na mimořádně zajímavé album nahrála v roce 1997 ve spolupráci s houslistkou Dorotheou Kellerovou Bartókových44 duet pro dvoje housle, která ostatně také výrazně vycházejí ze skladatelova folkloristického bádání.
Se slovenským hudebním skladatelem Vladimírem Godárem spolupracuje Iva Bittová dlouhá léta na nejrůznějších příležitostných projektech. Jejich nejznámějším společným dílem je album Mater z roku 2006, jež patří k nejlepším albům Ivy Bittové vůbec. Na podobném materiálu, jako je aktuální deska, spolupracovali ovšem už o dva roky dříve, kdy Godár pro Bittovou a Škampovo kvarteto upravil folklorní písňovou sbírku Leoše Janáčka Moravská lidová poezie v písních.
Jak je tedy vidno, tvorba alba Slovenské spevy byla pro Ivu Bittovou vlastně vstupem na známou půdu a důsledně se propojuje s jejími dosavadními zkušenostmi. Což se ostatně týká i samotného faktu, že písně, které zde zpívá, pocházejí ze Slovenska, kde je Béla Bartók nasbíral v první polovině minulého století. Rodinné kořeny interpretky totiž sahají zrovna sem: její otec pocházel právě z jižního Slovenska. A zdejší lidové písně podle vlastních slov poznávala při rodinném muzicírování od raného dětství.
Velký arzenál
To, že jak Iva Bittová, tak členové Mucha Quartetu folklorní základy bezpečně cítí, je patrné z celého alba, jež přináší úhrnem 44 miniatur, málokdy delších než dvě minuty. Plných 40 z nich je z Bartókova cyklu Deťom, původně pedagogického klavírního díla. A zbývající Štyri slovenské ľudové piesne původně Bartók rozepsal pro klavír a smíšený sbor. Godárovy úpravy jsou sice pro „klasické“ kvarteto, ovšem k folklorní podstatě této hudby mají jistě blíž. Uvolněnost, již hudebníci do svého projevu dávají, ještě povyšuje jejich vokální angažmá, kdy ve vybraných písních sekundují vůdčímu hlasu Ivy Bittové.
Ta v lidových písničkách rozevírá celý svůj proslavený arzenál vokálních výrazů, které jsou příznačné pro její originální pojetí alternativní hudby, s nímž dobyla svět. Ale právě v tomto materiálu si uvědomíme nejen to, jak má Bittové autorská tvorba blízko právě k lidovým kořenům, ale i to, jak z ní některé její partie přímo vycházejí a komunikují s ní. Příkladem za všechny může být třeba velice expresivní odstínění dvou slok písničky Stará baba zlá nebo unisono hlasu a houslí v Zabelej še zabelej, zabelej, upomínající na unikátní sólovou tvorbu Ivy Bittové coby dvojjediné zpěvačky a houslistky.
Iva Bittová, Mucha Quartet:Béla Bartók – Slovenské spevy Pavian Records 2016 |
Album Slovenské spevy dostane i koncertní podobu. Po koncertech na přehlídce Concentus Moraviae ve Žďáru nad Sázavou a v Hustopečích se v závěru letošního roku protagonisté vydají na turné po České i Slovenské republice.
