V souvislosti s jablkoňskými narozeninami vyšla totiž úhledná knížka o ní a v závěsu také další cédéčko, které je sice jakýmsi odbočením ze základní diskografické řady, ale o kapele toho vypovídá mimořádně mnoho. K oběma výročním artefaktům jsem se dostal s mírným zpožděním, ale udělal si s nimi pěkný víkend.
Cédéčko Večírek nepřináší ani jednu novou písničku, není ale ani klasickým best of výběrem, jaké se obvykle při výročích kapel vydávají ostošest. Název ostatně obsah napovídá. Jablkoň se ve studiu v jedno březnové odpoledne sešla s okruhem svých přátel z řad muzikantů i nemuzikantů, „podával se Sauvignon Blanc, Cabernet Sauvignon a Johnnie Walker,“ (jak líčí leader kapely Michal Němec v bookletu), a nahrála víceméně na první dobrou třináct klasických kousků z nejpísničkovějšího repertoáru Jablkoně.
Žádný perfekcionismus, žádná artistnost, žádné okaté ambice. Přirozený záznam setkání s dobrou náladou a dobrou muzikou. Tedy vlastně až starosvětský akt, ke kterému je v dnešní době potřeba nejen míra schopností a trocha odvahy, ale především nadhledu nad sebou samým, svojí tvorbou a svou pozicí na hudební scéně. Nic z toho ve čtyřicátém roce života Jablkoni rozhodně nechybí.
Takový Večírek si vlastně odteď může uspořádat leckdo další bez ohledu na samotné členy kapely. A to díky oné narozeninové knížce, pojmenované Jablkoň po čtyřicítce. Její podstatnou součástí je totiž zpěvník jejích padesáti písniček s texty, notami melodií a akordovými značkami.
A až všichni z večírku odejdou, může si hostitel někam zalézt a přečíst si i zbytek knížky, tedy celkem rozsáhlý biografický rozhovor Leoše Kofroně s Michalem Němcem, ukázky z deníku bývalého bubeníka Ivana Podobského či vyznání několika hudebních publicistů ze vztahu k oslavencům. Vesměs hraničícího s láskou.
