"Film Jan Hus je výsostně politický v tom smyslu, že se zabývá lidmi, kterým běh věcí veřejných nebyl lhostejný. Příběh Jana Husa ale není prezentován jako jeho biografie, ale spíše jako bolestivá otázka, která prostupuje ze středověku do naší současnosti. Jako otázka, která nás vybízí k aktivitě tím, že protestuje, útočí a trpí; jako otázka, která se dnes otvírá jako kudla v kapse," tvrdí oficiální anotace filmu, který uvádí Asociace českých filmových klubů.
Život završen nejvyšší obětí
Časově je film zakotven do druhé půle 20. století, geograficky se vztahuje k dějinám "východního bloku". Hus k nám dnes přichází, aby byl znovu pochopen, a otevírá osudy tří mužů - Angličana Grahama Bamforda, Němce Oskara Brüsewitze a Poláka Ryszarda Siwiece. Ti tři mají s postavou Jana Husa společné za prvé to, že jejich život byl završen nejvyšší obětí, za druhé to, že chtěli napravit režim, jenž prokazatelně páchal bezpráví nebo ho alespoň umožňoval, a za třetí to, že jejich činy byly otázkou jejich svědomí, věcí souboje, boje moderní individuality s institucemi, které ji mají zastupovat a nikoli devastovat.
Druhá linie filmu spočívá v tom, že za zmíněnými třemi muži, respektive za jejich památkou, přicházejí tři lidé, každý ze svých vlastních pohnutek. Za Brüsewitzem přichází západoněmecký novinář Jonathan, za Bamfordem přichází bezdomovec Joe, za Siwiecem přichází historik Maciej. Příběhy mrtvých osob se kříží s příběhy žijících jednotlivců, jakoby našich zástupců. V této rovině Jan Hus vystupuje jako průvodce živých a utěšitel mrtvých.
Autentický, neopakovatelný, syrový
Vysoce avantgardní, divácky náročný film je složen výhradně z útržkovitých, krátkých roztřesených záběrů, většinou černobílých, zrnitých a těžko rozpoznatelných, žánrově na pomezí dokumentu, ramatu, hororu i komedie. Postavu Jana Husa ztvárnil Milan Stehlík, Grahama Bamforda Tomáš Jeřábek, Ryszarda Siwiece Michal Pěchouček, Oskara Brüsewitze Karel Dobrý. O hudební doprovod se postaral Petr Kofroň, volně tvořící skladatel, dirigent a spisovatel.
"Miroslav Bambušek je uznávaný divadelní režisér (Útěcha polní cesty, Skočná), Radim Špaček pro změnu režisér filmový (Bezesné noci, připravovaná Pouta). Jan Hus, jejich společný počin, kolektivní dílo, je filmem drásavým, který ale připomíná a aktualizuje skrze postavy tří hrdinů mučednický odkaz Jana Husa. Experimentální postupy a 8mm ruční kamera a střihová skladba z filmu vytvářejí autentický, neopakovatelný, syrový zážitek," oddůvodňuje vznik filmu Pavel Bednařík, umělecký ředitel AČFK.
Miroslav Bambušek (1975), scénář a režieDramatik a režisér. V roce 2000 absolvoval studium filozofie a překladatelství (francouzština a starořečtina) na Institutu základů humanitní vzdělanosti UK v Praze (bakalářský stupeň). V Lounech v roce 1996 založil spolu s bratrem T. Bambuškem divadelní skupinu D. I. Lebedung zaměřenou na inscenování současné dramatiky. Dramaturgicky a režijně spolupracoval s Činoherním studiem v Ústí nad Labem. Od roku 2001 je uměleckým šéfem, dramaturgem a režisérem Multiprostoru Louny, v roce 2004 pracoval jako dramaturg Západočeského divadla v Chebu. Dramatické tvorbě se věnuje od svých šestnácti let. Bambuškova dramatika se vyznačuje rozvolněností a úsečností formy a obsahově představuje kompromis mezi autorovým zájmem o politické divadlo a surreálně odpoutanou, leckdy až brutální, vulgární lyrikou v kresbě rozháraných a trpících hrdinů. Za hry Písek (2002) a Porta Apostolorum (2004) obdržel druhé ceny v soutěži o nejlepší českou hru Nadace Alfréda Radoka. Za iniciaci a završení projektu Perzekuce.cz v pražském prostoru La Fabrika získal Miroslav Bambušek Cenu Sazky a Divadelních novin 2006. V roce 2008 obdržel cenu Nadace RWE & Barandov studio za námět na filmový scénář Případ Postelberg. Režijní filmografie: |
