Pondělí 25. října 2021, svátek má Beáta
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Kultura

Kameny, které se rozezní dotekem dlaně. Italský kulturní institut pořádá výstavu Pinuccia Scioly

Pinuccio Sciola foto: ARCHIV IKI

Premium
Italský kulturní institut v Praze hostí v prostorách barokní kaple výstavu nazvanou Můj čas nemá čas, která prezentuje výběr „sonorních objektů“ sardinského rodáka Pinuccia Scioly (1942–2016). Letos uplynulo pět let od sochařova úmrtí, jeho kamenné sochy se ale rozeznívají dál.
  14:00

Vystavená díla zapůjčila Nadace Pinuccio Sciola. Kamenné sochy z vápence a čediče doprovází velkoformátové černobílé fotografie, které zachycují rozmanité pohledy na Sciolovy sochy trvale umístěné v Zahradě zvukových soch v jeho rodné obci San Sperate nedaleko Cagliari.

Pinuccio Sciola odešel dočasně z rodné Sardinie po absolvování střední umělecké školy v Cagliari, aby mohl pokračovat ve vytoužené cestě za uměním, během níž se zapsal ke studiu na různých uměleckých institucích. Z ostrova vedla jeho cesta nejprve na poloostrov, z Itálie pak do dalších evropských zemí, studoval například v Madridu nebo se účastnil Mezinárodní letní akademie umění v Salcburku. 

Na začátku sedmdesátých let odjel do Mexika, kde zájem o sochu vystřídalo zaujetí populárním mexickým muralismem – malbou aplikovanou přímo ve veřejném prostoru, ať už v interiéru budov, nebo na jejich fasádách.

Muzeum pod širým nebem

Po návratu na Sardinii začal Sciola vytvářet „murales“ v ulicích rodného městečka San Sperate a dal tak vzniknout stále existujícímu muzeu pod širým nebem. Umění ve veřejném prostoru mohlo díky své dostupnosti oslovit kohokoliv a právě tato otevřenost a sociální přesah byly pro Sciolu důležité. Realizace soch byla pro něj zase úzce spojena s umělecko-řemeslnou tradicí jeho kraje, kterou chtěl zároveň předat mladé generaci. Založil proto v roce 1984, opět v San Sperate, Mezinárodní centrum pro řemeslné zpracování kamene.

Symfonie formovaná hmotou

Aktuální výstava v Italském kulturním institutu je zaměřena na tvorbu vzniklou v posledních dvaceti letech umělcova života. V polovině devadesátých let se experimentujícímu Sciolovi podařilo rozeznít zdánlivě němý kámen. Díla, známá pod společným názvem Znějící kameny, mají zcela ojedinělý přesah do hudební oblasti a Sciola jejich produkcí dokázal vyvolat zájem u širšího publika, než jaké by oslovily sochy beze zvuku.

PINUCCIO SCIOLA: MŮJ ČAS NEMÁ ČAS

Italský kulturní institut, Praha, do 8. 10.

Znějící kameny jsou objekty rozličných tvarů a velikostí, které vznikly důsledným opracováním světlého vápence nebo tmavšího čediče. Jednotlivé tvary se blíží jak přísným geometrickým formám – zejména u děl z vápence, tak členitým útvarům, jejichž vzhled připomíná tvary z říše rostlin ve zvětšeném měřítku. Společné pro všechny kamenné objekty jsou různě hluboké zářezy, které jsou vedeny nejen horizontálně a vertikálně, ale také příčně.

Kameny se rozezní dotekem dlaně – „hlazením po povrchu“, dotekem kamenné kostky nebo pomocí speciálního smyčce. Dotekem dochází k vibraci, která uvolní z kamene jeho vlastní zvuk. „Nejsou to mnou vytvořené zvuky,“ nezapomněl vždy upřesnit Sciola, „ale jsou to zvuky, jenž se formovaly společně s hmotou a jsou proto v kameni odedávna.“

Sciola navázal spolupráci s řadou hudebníků, kteří citlivým způsobem zařadili Znějící kameny do svého repertoáru, ať už se jednalo o jazz, elektronickou, nebo vážnou hudbu. Poprvé se tak stalo v roce 1996, kdy kámen rozezněl švýcarský perkusionista Pierre Favre během jazzového festivalu na Sardinii. Na aktuální výstavě v Praze rozezní sonorní objekty Andrea Granitzio, umělecký ředitel hudebních projektů působící přímo v Nadaci Pinuccio Sciola. Hudební vystoupení, stejně jako projekce dokumentárního filmu Born of Stone z roku 2016, je součástí doprovodného programu, který se snaží co nejautentičtěji přiblížit publiku v České republice dílo a odkaz sardinského sochaře.

Autor:
Témata: výstava, socha

Syndrom Petra Pana. Proč někteří muži nikdy nedospějí a žijí jako paraziti

Premium V každém chlapovi zůstává kousek kluka, ale musí to být právě jen ten kousek. Pokud muž nechce vyrůst a převzít...

Čína má Evropu v hrsti, za pár týdnů dojde hořčík. Auto bez něj nevyrobíte

Premium Vše nasvědčuje, že současná čipová krize v automobilovém průmyslu je jen zahřívacím kolem před tím, co se na Evropu...

Váš syn bude žít jen pár týdnů. Zpověď matky zesnulého hokejisty Buchtely

Premium Přežít své dítě. Pro každého rodiče ta nejhorší představa. Teprve dvacetiletý hokejista Ondřej Buchtela zemřel loni v...

Koupání je legrace. Zvlášť, když voda šumí, bublá a je barevná
Koupání je legrace. Zvlášť, když voda šumí, bublá a je barevná

Večerní hygiena je důležitá. A co teprve u dětí, které přes den nemyslí na to, že se nemají umazat. Jak zařídit, aby se děti do vany těšily a vy...