Nevím....Karel Gott rozhodně nebyl svatý. I když u něj mají lidé tendenci jeho hříšky přehlížet - viz třeba dvě nemanželské dcery.

Jak to dopadlo s umělci, kteří nespolupracovali s režimem nebo se mu přímo protivili, to už víme. Kubišová měla totální zákaz vystupovat (a za mě osobně - raději si měla nechat své politické názory pro sebe a zpívat, protože by svými písněmi možná dala lidem víc) Werichovi taky krásně šlapali na paty...a umělci celkově byli pod větším tlakem STB apod.

Karel Gott jednoznačně pracoval na své kariéře a ne obrázku, který má před médii. Ale to není špatně. Jestliže jste umělec, nemůžete být prostě ve všem přirození a nechat se u toho vyfotit kdejakým pisálkem který Váš běžný poklesek, který by byl u jiných lidí odbyt mávnutím ruky, zveličí do obludných rozměrů. Dělají to tak všichni zpěváci i známí herci. A pokud ne, tak to dostanou pěkně sežrat.

Pokud se známá herečka či zpěvačka nechá vyfotit, jak vynáší smetí v teplákové soupravě a nenamalovaná, dostane v médiích ne

Kecy, kecy, kecy, aneb po bitvě je každý generál. Moje babička mi říkávala: Ivane, nekritizuj nikdy nikoho za to, co udělal v situaci, ve které jsi ty nikdy nebyl. A na to by měl pamatovat i autor článku.

Autorovi článku bylo v roce 89 bylo 20 let.

To se nám to kritizuje a moralizuje, když už nežije. A není to první případ tohoto druhu, viz Zatopek.

Před 1989 byl každý druhý ve straně a teď to vypadá, že zde bylo 10 milionů lidí ve 3. odboji.

Co se týče Anticharty, k vyjádření v TV atd. donutili řadu zpěváků a dalších umělců. U většiny bylo patrné, jak jim je to nepříjemné, ale Gott se u toho usmíval na celé kolo. Z pohledu na něj mi v tu chvíli bylo zle. Zato když povinný blábol četl Matuška, tvářil se při tom tak nešťastně, že bylo jasné, co si o tom myslí.

Uz si nevzpominam . . Vyjadril aspon nekdo z tech umelcu prani, ze by si nejdrive rad tu Chartu 77 precetl

Nepanáčkuj.

Gott nebo Štaidlovi?

Článek je objektivní a ukazuje Gotta tak, jaký byl. To, že se to někomu nelíbí, na situaci nic nemění.

Tak Gott nebyl nějaký vyvrhel, ale režimu sloužil to ano. Byli jiní, kteří si ten distanc udržet dokázali. A Gott si to uvědomoval, v podstatě se s tím neustále vyrovnával.

Jak stojí v článku, nebyl to špatný člověk, ale umazal se víc než bylo nutné a jeho svědomí to zatěžovalo.

Ubohost. Ale co jiného čekat od Petra Fischera ?