Inscenaci připravil režisér Antonín Procházka, do konce roku bude mít 22 repríz. Na jevišti se v hlavních rolích objevili Petr Štěpánek, Roman Vojtek, Tereza Duchková, Jaromír Dulava, Martin Pošta a Světlana Nálepková.
Jejich kolegové se představí v pátek na premiéře druhého obsazení, které je podle karlínského ředitele Egona Kulhánka rovnocenné. Budou mezi nimi Martin Sobotka, Aleš Háma, Ivana Chýlková, Lumír Olšovský a Mojmír Maděrič.
Příběh broadwayského hitu Mela Brookse se odehrává koncem 50. let minulého století v New Yorku. Neúspěšný divadelní producent a jeho účetní dostanou nápad, že vydělají mnohem víc peněz uvedením absolutního propadáku než produkcí úspěšného titulu. Chtějí od investorů vybrat víc peněz, než potřebují, zbytek si nechat a zmizet. Proto naleznou nejhorší hru, v tomto případě o Hitlerovi, a také nejhoršího režiséra; ale fiasko se nekoná. Dílko šíleného neonacisty Franze Liebkinda s názvem Hitler je úsvit se naopak stane hitem.
"Vzhledem k tomu, že to není myšleno vážně, snad každý pochopí, že nejde o propagaci nacismu," řekl na jedné z tiskových konferencí Martin Dejdar, obsazený do role fanatického Hitlerova zastánce. Také Adam Novák, který muzikál přeložil a napsal texty písní, nečeká, že inscenace vzbudí diskuse na toto téma.
"Stejně jako Chaplinův Diktátor z 30. let není oslavou tohoto hnutí. Vždyť měl premiéru i v Izraeli," dodal.
Ve výpravném představení se jeho aktéři objevili ve 271 kostýmech návrhářky Lucie Loosové a nasadili si téměř stovku paruk. Náročnou scénu, která využila řady technických vymožeností obnoveného divadla, navrhl Martin Černý.
Producenti získali v roce 2002 dvanáct (ze 14 možných) cen Tony. Vznikli na základě stejnojmenného filmu z roku 1968, který dostal Oscara za scénář. Vedle New Yorku, kde se hrají šestým rokem osmkrát týdně, se uváděli v Torontě a Londýně. Hrají se i v Argentině, Izraeli, v Itálii na třech místech - v Římě, Neapoli a Miláně. V Dánsku měli v září obnovenou premiéru. V Madridu jim premiérové publikum tleskalo rovněž v září a v Budapešti v červnu. Koncem roku se chystá premiéra v Mexico City a ve Stockholmu, zhruba za rok se objeví ve Vídni.
Rekonstrukce divadla v číslech |
Na generální opravě karlínského divadla, která stála město 630 milionů korun, se podílelo 900 lidí. Hlediště má kvůli lepšímu výhledu sklon a pohodlná sedadla. Točna na jevišti je s dvanáctimetrovým průměrem největší v Česku. Sál je vybaven klimatizací. Účastníci premiéry obdivovali rekonstruované fresky i lustr a opravenou historickou oponu, která se prý významem vyrovná populární "hynaisce". Památkově chráněná budova byla postavena v roce 1881 v pseudobarokním slohu. V prvních letech sloužila jako varieté. V roce 1887 se dočkala adaptace pro divadelní provoz s hledištěm pro 1500 diváků; předtím měla dokonce 2000 míst. Teď se do sálu vejde 921 lidí, čímž je karlínské divadlo po Státní opeře Praha druhou největší scénou metropole. |
Příběh broadwayského hitu Mela Brookse se odehrává koncem 50. let minulého století v New Yorku. Neúspěšný divadelní producent a jeho účetní dostanou nápad, že vydělají mnohem víc peněz uvedením absolutního propadáku než produkcí úspěšného titulu. Chtějí od investorů vybrat víc peněz, než potřebují, zbytek si nechat a zmizet. Proto naleznou nejhorší hru, v tomto případě o Hitlerovi, a také nejhoršího režiséra; ale fiasko se nekoná. Dílko šíleného neonacisty Franze Liebkinda s názvem Hitler je úsvit se naopak stane hitem.
"Vzhledem k tomu, že to není myšleno vážně, snad každý pochopí, že nejde o propagaci nacismu," řekl na jedné z tiskových konferencí Martin Dejdar, obsazený do role fanatického Hitlerova zastánce. Také Adam Novák, který muzikál přeložil a napsal texty písní, nečeká, že inscenace vzbudí diskuse na toto téma.
"Stejně jako Chaplinův Diktátor z 30. let není oslavou tohoto hnutí. Vždyť měl premiéru i v Izraeli," dodal.
Ve výpravném představení se jeho aktéři objevili ve 271 kostýmech návrhářky Lucie Loosové a nasadili si téměř stovku paruk. Náročnou scénu, která využila řady technických vymožeností obnoveného divadla, navrhl Martin Černý.
Producenti získali v roce 2002 dvanáct (ze 14 možných) cen Tony. Vznikli na základě stejnojmenného filmu z roku 1968, který dostal Oscara za scénář. Vedle New Yorku, kde se hrají šestým rokem osmkrát týdně, se uváděli v Torontě a Londýně. Hrají se i v Argentině, Izraeli, v Itálii na třech místech - v Římě, Neapoli a Miláně. V Dánsku měli v září obnovenou premiéru. V Madridu jim premiérové publikum tleskalo rovněž v září a v Budapešti v červnu. Koncem roku se chystá premiéra v Mexico City a ve Stockholmu, zhruba za rok se objeví ve Vídni.