Kdo věší kočkám na krk zvonky? Na festivalu Jeden svět se představí i Bellingcat

Mezinárodní sdružení občanských žurnalistů Bellingcat na sebe asi nejviditelněji upozornilo na podzim loňského roku, když velmi přesvědčivě ztotožnilo ruské agenty, kteří mají na svědomí otravu Sergeje Skripala a jeho dcery. Už předtím si ale dobrovolní investigativci připsali řadu úspěchů – mimo jiné vystopovali pravděpodobný pohyb ruského raketového systému BUK, který nad Ukrajinou sestřelil civilní letadlo na trase z Nizozemska do Malajsie.

Vítězem festivalu Jeden svět je film Není úniku. Ukazuje Irák za vlády islamistů

Dokument nizozemského režiséra Hanse Poola seznamuje diváky s britským zakladatelem sdružení Bellingcat Eliotem Higginsem, s jeho spolupracovníky a především s metodami, které používají. Higgins začal se svými žurnalistickými aktivitami teprve v roce 2012, a to jako nezaměstnaný otec v domácnosti. Pracoval výhradně s otevřenými zdroji dostupnými na internetu, jako jsou například videa na YouTube, a pouze s těmito prostředky našel doklady o protizákonném používání zbraní ze strany syrského režimu. Za pomoci crowdfundingu založil webové stránky pro investigativní práci s otevřenými zdroji. Název Bellingcat vychází z příběhu o myších, které se ubránily kočce díky tomu, že jí uvázaly na krk zvoneček.

Ukázky práce Eliota Higginse a jeho četných spolupracovníků jsou impozantní a patrně nebude náhoda, že ozvučenou kočkou je nejčastěji Rusko nebo jeho spojenci. Kde však vzít jistotu, že právě občanští žurnalisté z Bellingcat říkají pravdu a nic než pravdu? I na to dokument odpovídá a takovou pojistkou je podle něj absolutní transparentnost procesů, jimiž Bellingcat ke svým zjištěním dochází. Žádnou lepší záruku asi dnes (a nejen pro Bellingcat) nemáme. Když se tedy německý člen sdružení přiznává, že před pádem berlínské zdi pracoval jako analytik pro východoněmeckou tajnou službu, nezbývá, než to brát také jako součást oné transparentnosti.