Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Co by na to řekl Erben? Komiksové nohy naší Dory a někdy děsivá Kytice

Kultura

  7:00
Dvanáct českých ilustrátorů představuje Erbenovu Kytici jako sérii komiksových příběhů. Soubor slavných balad očima českých výtvarníků vyšel poprvé jako komiks v roce 2006 v nakladatelství Garamon.

Karel Jaromír Erben - Komiksová Kytice. foto: REPRO LN

Druhý pokus o netradiční zpracování literární klasiky vytvořilo grafické studio DRAWetc z Prahy, které na vydání knihy sehnalo peníze díky online sbírce, kde vybrali 346 tisíc korun. Knihu jako svůj první titul vydalo nakladatelství Transmedialist. Každá balada má svůj specifický styl a je zasazena do jiného dobového kontextu. První a poslední baladu ilustroval výtvarník a scenárista vystupující pod pseudonymem Delarock.

Ostatních jedenáct balad je ztvárněno v komiksovém zpracování, které doplňují Erbenovy texty. Autorem komiksového Pokladu je Tomáš Motal. Jeho černobílý příběh střídá Svatební košile. Marco Turini, který kombinuje scény jak vystřižené z počítačových her s výjevy, které by ocenily čtenářky časopisů pro náctileté. Vladimír Strejček se v Polednici volně inspiruje stylem Káji Saudka. Největší extrém nové publikace je Zlatý kolovrat. Vizuálně by se hodil do časopisů typu Mateřídouška, jen by asi dětské čtenáře poněkud vyděsily naturalisticky vykreslené nohy naší Dory.

Jan Gruml - Zlatý kolovrat.
Vojtěch Velický - Vodník

Umírněný styl zvolil Dominik Miklušák, který je autorem komiksu k baladě Svatojanská noc. Karel Jaromír Erben tento text nedokončil a v knižním vydání většinou nebývá zařazena. Vypráví příběh ovčáka, který během svatojánské noci putuje krajinou a hledá poklad.

Ilustrovat Dceřinu kletbu z Kytice? Nejdříve mě to vyděsilo, říká Bažantová

Zajímavě je pojatá Dceřina kletba, kterou scenárista Delarock přenesl do současné Prahy, situoval ji někam na oprýskaný Žižkov, z dcery udělal těhotnou narkomanku a z matky vyžilou alkoholičku. Autorkou tohoto komiksu je Kateřina Bažantová, která svůj styl komentovala slovy: „Tuhle baladu jsem původně neznala. Je hodně krátká, celkem bez pointy a temně beznadějná. Díky scenáristovi se báseň vyrýsovala docela komiksově. Našla jsem si pro ni takovou temnou havraní polohu a to depresivní kreslení jsem si nakonec užila.“

Komiksová Kytice končí textem sociologa Jana Kajfosze, který se věnuje výkladu symbolů v jednotlivých baladách. Velkoryse pojatá nová publikace může přilákat čtenáře mladší generace, pro děti školního věku je však přeci jen příliš naturalisticky pojatá.