Fakt, že vliv židovských hudebníků a skladatelů na americkou potažmo světovou jazzovou hudební scénu je mimořádný, není nic neznámého. Mezi nejslavnějšími autory takzvaného Velkého amerického zpěvníku, tedy písní původně muzikálových, vymezených zhruba dvacátými až padesátými lety minulého století, z nichž se postupem doby staly takzvané jazzové standardy, židovští autoři jasně převažují. V tomto ohledu tedy Petra Ernyeiové neměla nijak zapeklité problémy s výběrem.
Pod fotografií Streisandové
Rodinné kořeny Petry Ernyeiové jsou ovšem ještě rozvětvenější: narodila se totiž mamince Češce a tatínkovi – uznávanému hudebníkovi v oblasti tradičního jazzu – s maďarsko-slovenskou krví. Hudební prostředí se na jejím zájmu o jazz samozřejmě odrazilo, zpívala s Originálním pražským synkopickým orchestrem a Pražským swingovým orchestrem, dlouhá léta vedla vlastní kapelu Petra Ernyei Quartet. Od roku 2019 ji doprovází komorní sestava kytaristy Adama Tvrdého a kontrabasisty Petra Dvorského. S nimi také natočila aktuální album.
Ernyeiová se odmalička pohybovala v pražské židovské komunitě. „Když zavřu oči, vidím sebe jako malou holčičku, která se prohání mezi jídelními stoly na pražské židovské obci. Nadšeně pomáhá kudrnaté servírce roznášet obědy. Nad vchodem do jídelny visí fotka Barbry Streisandové, která v Praze roku 1983 natáčela film Yentl, ve kterém jsem si jako dítě zahrála v komparsu,“ vzpomíná.
Jedna z písní právě z filmu Yentl, Papa, Can You Hear Me?, nominovaná na Oscara i Grammy, také na albu zní, společně s dalšími slavnými hity, jako je třeba Gershwinova Summertime, jež album otevírá, nebo Over The Rainbow Harolda Arlena z klasického filmu Čaroděj ze země Oz.
Plynulý děj alba
Plán programově se věnovat písním židovských autorů vznikl na základě silného impulsu. V roce 2019 zpívala Petra Ernyeiová židovské písně na pohřbu Doris Grozdanovičové, překladatelky a redaktorky, která přežila holokaust. „Tam jsem si uvědomila, že potřebuji předávat zpěvem a textem historii a osudy Židů, a protože se věnuji jazzu, rozhodla jsem se nejprve připravit jazzový koncert židovských autorů. V něm jsem mluvila o osudech hudebních skladatelů a textařů, kteří měli vliv na americkou jazzovou hudbu. Už první koncert v synagoze mě přivedl na myšlenku zařadit i písně židovské,“ popisuje zpěvačka. Přetavit koncertní program na album ji nakonec přiměl lockdown, který hudebníkům znemožnil hrát koncerty.
Kromě skladeb slavných autorů, jako je vedle již jmenovaných Richard Rogers (Manhattan), Jerome Kern (Can’t Help Lovin’ Dat Man), Burton Lane (One Clear Day) nebo Kurt Weil (Speak Low) zde tedy slyšíme i sefardskou píseň Scalerica De Oro, tradiční židovský chvalozpěv Hine Mah Tov nebo píseň slavné izraelské autorky a zpěvačky Naomi Shemerové Yerushalayim Shel Zahav, nominovanou dokonce svého času na oficiální izraelskou hymnu.
Ačkoli jsou tyto písně samozřejmě hudebně ze zcela jiného okruhu, neboť židovští muzíkáloví a jazzoví autoři v naprosté většině židovskou tradiční melodiku ve své hudbě nezohledňovali, do konceptu songy zapadají velmi dobře a příjemně fázují svou jinakostí plynulý „děj“ alba. Což platí i pro zařazení partu hostujícího akordeonisty Aliaksandra Yasinského v písni Papa, Can You Hear Me?. Ne že by instrumentace Tvrdého a Dvorského, obou velmi uznávaných českých hudebníků, nebyla invenční, ale překročení jejích mezí je k dobru věci.
